KOPECKÝ, Milan, VHÚ Praha. Československý sborový dělostřelecký pluk 5 (1944-1945)

 

V 8.45 (moskevského času) ráno 15. ledna 1945 se u polského městečka Jaslo rozeznělo více než 1 400 hlavní děl a těžkých minometů v rámci palebné přípravy při zahájení jaselské operace (součást západokarpatské operace) Rudé armády. Z nich 94 patřilo československým dělostřeleckým plukům 1-5. K palbě se připojilo také 7 tanků a samohybných děl 1. tankového praporu 1. čs. samostatné tankové brigády. V rámci palebné přípravy vypálili českoslovenští dělostřelci přes 10.000 dělostřeleckých granátů a min a úspěšně zničili naprostou většinu německých cílů při vlastních malých ztrátách. Po více než hodinové palbě, určené k umlčení nepřátelských odporů, v 9.50 vyrazila do zteče sovětská pěchota podporovaná obrněnými jednotkami, včetně obou československých tankových čet. Naši tankisté participovali na útoku do 16. ledna večer a pronikli přitom 25 kilometrů do hloubky německé obrany.

Čechoslováci byli druhý den operace z fronty staženi, nicméně úspěšné dobytí Jasla a Gorlice otevřelo sovětům cestu k dalšímu postupu, který se zastavil až počátkem února asi 50 kilometrů před Moravskou Ostravou. Jaselská operace se stala největším válečným nasazením československého dělostřelectva, které podalo bravurní výkon a bylo za něj citováno v rozkaze J. V. Stalina a některé jednotky navrženy na udělení čestného názvu „jaselský“. Výročí 15. ledna bylo proto do roku 1989 slaveno jako Den československého dělostřelectva. V současné době se AČR vrátila k připomínání Dne dělostřelectva na svátek svaté Barbory, patronky všech dělostřelců, který má výrazně delší historickou tradici. Podrobněji o nasazení čs. dělostřelců u Jasla zde.

Prezentovaná publikace předního specialisty na vojenské dějiny československého vojska v SSSR Ing. Milana Kopeckého se zabývá československým sborovým dělostřeleckým plukem 5. Přináší informace o vzniku a organizaci této dělostřelecké jednotky a mapuje její bojové nasazení. První část pluku participovala již na pokračující fázi karpatsko-dukelské operace od 6. listopadu 1944 do konce měsíce. Poté spolu s ostatními čs. jednotkami přešla do obrany na řece Ondavě, kde setrvaly do 20. prosince.

Následně se dělostřelci začali přesunovat k polskému Jaslu, kde v polovině ledna prošli výše uvedeným bojem. Po něm se vrátili zpět na Slovensko k palebné podpoře 1. čs. armádního sboru. S ním pak prošli těžkými únorovými a březnovými boji o Liptovský Mikuláš, aby v první polovině dubna postoupili přes Velkou Fatru k Martinu a pak se probili přes Malou Fatru k Žilině, kterou osvobodili 30. dubna 1945. Počátkem května pak dělostřelci museli dohnat zpoždění, které kvůli váze jejich 152 mm houfnic nabrali při přechodu Váhu, a dostihnout sborovou pěchotu postupující na Moravu. Svoji bojovou cestu zakončili dělostřelci pluku 5 rušivými palbami na nepřítele 7. a 8. května u obcí Rymnice a Alojzov. Poté je čekala cesta ku Praze, vítězná přehlídka a mírová reorganizace.

Kniha formátu asi B5 je lepená v měkkých deskách. Vedle bohatého poznámkového aparátu odkazujícího primárně na archivní prameny je odborný leč velice čtivý text knihy doprovázen velkým množstvím černobílých fotografií a 16 stranami barevných příloh, které obsahují i bokorysy automobilní a dělostřelecké techniky.

Je nutné také zmínit vysokou badatelskou hodnotu cca 90 stran příloh, které čtenáři předkládají podrobnou tabulku s předepsaným stavem 5. sborového dělostřeleckého pluku, edici několika měsíčních hlášení, seznam padlých, nezvěstných a raněných příslušníků jednotky, seznam vyznamenaných vojáků (často včetně citací), seznam žen v řadách pluku, dále pak stať o vývoji dělostřeleckého tahače Ja-12, přehled a značení automobilní techniky, technicko-taktická data 122 mm houfnice M-30 vz. 1938 a 152 mm houfnice ML-20 vz. 1937 a biografický medailon velitele pluku Aloise Bočka (1900−1965).

Představovaná publikace je vynikajícím příkladem moderně a vysoce odborně zpracovaných plukovních dějin československé armády v průběhu druhé světové války. S ohledem na fakt, že byla vydána Ministerstvem Obrany ČR jako neprodejná, nelze ji nikde zakoupit, ale pro zájemce o historii čs. dělostřelectva je k dispozici v rámci knihovní sítě mimo jiné v každé krajské knihovně a samozřejmě také v NK ČR, MZK a v Knihovně VHÚ Praha. Kniha jistě potěší každého čtenáře, jehož zajímá problematika československých vojenských jednotek na východní frontě za druhé světové války.

Citace:

KOPECKÝ, Milan, VHÚ Praha. Československý sborový dělostřelecký pluk 5 (1944-1945). Praha : Ministerstvo obrany České republiky – Odbor komunikace a propagace, 2012. 218, XVI s.

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha