Ruská důstojnická šaška gen. Milana Rastislava Štefánika

+3

Dne 21. července 1880 se v obci Košariská narodil významný slovenský politik a generál francouzské armády Milan Rastislav Štefánik. Ve Francii, kam odešel v roce 1904, působil v astronomické observatoři v Mendonu u Paříže a řídil hvězdárnu na Mont Blancu. Na podzim roku 1911 získal francouzské občanství a v roce 1915 se přihlásil do francouzské armády. Prošel pilotním výcvikem, po němž byl nasazen na západní frontě a v Srbsku. Zásadním způsobem podporoval československý zahraniční odboj a zejména T. G. Masarykovi usnadnil přístup na důležité audience u vysokých francouzských činitelů. Na jaře 1917 začal vykonávat funkci místopředsedy Československé národní rady v Paříži a jako její reprezentant podepsal v dubnu 1918 v Itálii dohodu o vzniku československé armády a osobně na místě pomáhal budovat její jednotky. V hodnosti generála francouzské armády odcestoval v srpnu téhož roku za československými legiemi na Sibiř, aby zde uskutečnil jejich reorganizaci. Zpět do Evropy se vrátil v únoru 1919. Připravoval se na převzetí funkce ministra války v nové vládě Československé republiky, ale při návratu do vlasti 4. května 1919 jeho letoun havaroval a nikdo na palubě tuto tragédii nepřežil.

Ve sbírce Vojenského historického ústavu se nachází vzácná upomínka na osobnost Milana Rastislava Štefánika – darovací exemplář ruské šavle, tzv. šašky, pro důstojníky kozáků, kterou Štefánik obdržel od československých legionářů za svého pobytu v Rusku. Šaška byla po Štefánikově smrti předána do sbírek nově vzniklého Památníku odboje. Po nacistické okupaci, někdy v průběhu roku 1940, byla spolu s několika dalšími památkami na československé legionáře vyzvednuta mjr. Koreckým z dočasného úkrytu ve smíchovském ateliéru malíře Emanuela Prülla, který byl v letech 1938−1939 prozatímním přednostou 3. oddělení Památníku osvobození, a odvezena na bezpečnější místo. Část předmětů byla ukryta u paní Růžičkové v Příbrami, další v dole Vojtěch v Březových Horách a zbylá část u mjr. Koreckého v Hodkovičkách. Krátce po osvobození byly mjr. Koreckým ukryté předměty vyzvednuty a 27. července předány zpět do muzejní správy.

Čepel šašky je zakřivená, jednosečná, s oboustranným výbrusem a středovým hrotem. Po obou stranách je bohatě zdobena leptanými ornamenty a nápisy. Na vnitřní straně je leptán nápis „Prvému českému ministru národní obrany Generálu Štefánikovi“, na vnější straně vojenské trofeje, rostlinný ornament, postava jezdce na koni a nápis „technické oddělení československých vojsk Jekatěrinburk v prosinci 1918“. Na hřbetě je čepel značena výrobcem „Zlatoust. oružejnaja fabrika“ (v azbuce).

Celokovový jílec je ze zlacené mosazi. Po celé ploše je bohatě zdoben plastickým rostlinným a lineárním ornamentem. Na vnitřní straně hlavice je umístěn plastický monogram MŠ, na vnější straně rukojeti jsou připevněny dva broušené kameny.

Dřevěná pochva je potažena kůží. Kování ze zlacené mosazi je zdobeno plastickým a prořezávaným rostlinným ornamentem. Na vnitřní straně horního kování je rytý nápis „SVÉMU DRAHÉMU MINISTRU ČESKOSLOVENSKÉ VOJSKO NA RUSI. URAL SIBIŘ VÁNOCE 1918“.

Šaška byla součástí původního inventáře Památníku osvobození.

Celková délka 942 mm, délka čepele 780 mm, šířka čepele 32 mm, hmotnost 792 g, hmotnost s pochvou 1258 mm.