Smlouva mezi čelnými mocnostmi spojenými a přidruženými a Čechoslovenskem podepsaná v Saint-Germain-en-Laye dne 10. září 1919

 

Dnes prezentujeme publikaci, která nám připomíná jednu velmi důležitou událost našich dějin, jež se stala před 100 lety. Přesto lze konstatovat, že naprosté většině datum 10. září 1919 mnoho neřekne. Velké oslavy 100. výročí jsme zažili hlavně v minulém roce a to 28. října při připomínce vyhlášení Republiky československé. V jejím stínu zůstalo stát pozdější jubilejní datum – 11. listopad, který se připomíná jako den veteránů a zároveň výročí ukončení první světové války. Co ale bylo tím ukončením?

Připomeňme si, že po bitvě u Dobrého Pole (v současné Severní Makedonie) 15. září 1918 došlo koncem měsíce k vyřazení Bulharska z bojů první světové války a tím také k definitivnímu prolomení balkánské fronty. To představovalo ohrožení Uher z jihovýchodního směru, což vedlo v druhé polovině října k odchodu části uherských pluků z italského bojiště. Tento faktor po zahájení spojenecké ofenzivy na Piavě výrazně přispěl i ke zhroucení zdejší fronty. Tou dobou se ale již podunajské soustátí hroutilo i zevnitř a následnické státy vyhlašovaly svoji samostatnost. Tím pádem zůstalo na začátku listopadu v boji proti Dohodě samotné vilémovské Německo, jehož situace byla po propuknutí nepokojů v zázemí také kritická, a ke spojencům byla proto vyslána delegace mající vyjednat příměří dle předchozích podmínek amerického prezidenta Wilsona. Příměří ukončující boje na západní frontě vešlo v platnost 11. listopadu. Tím ale zdaleka nenastal mír, a to ani de jure, ani de facto.

Uzavření příměří znamenalo zahájení pařížské mírové konference, která měla stanovit podmínky mírové smlouvy a nastolení míru. A zatímco se v Paříži dlouze jednalo, Německo se dostalo do víru podobné revoluce, jaká již rok zmítala poraženým Ruskem, a ve střední, východní a jihovýchodní Evropě se nástupnické státy bývalého Rakousko-Uherska propadly do lokálních bojů o nově ustanovené hranice. Mladá Republika československá tak musela ještě v listopadu a prosinci 1918 bojovat s povstalými sudetskými Němci o pohraničí, na přelomu ledna a února 1919 s Poláky o Těšínsko a od listopadu 1918 do července 1919 s Maďary o Slovensko. Se sociálními a etnickými konflikty se ale během mírových jednání potýkali i spojenci. V každém případě podepsání mírových smluv, coby právně závazných dokumentů k nastolení konečného klidu zbraní, se Evropa dočkala až 28. června 1919 mezi dohodovými mocnostmi a Německem ve Versailles, 10. září 1919 s Rakouskem v Saint-Germain-en-Laye a dokonce až 4. června 1920 s Maďarskem (jako nástupnickým státem Uherska) v paláci Velký Trianon ve Versailles.

Pro Československou republiku byly zásadní všechny tři smlouvy. Versaillskou smlouvou získalo od poraženého Německa Hlučínsko a byly jasně stanoveny hranice republiky s Německem. Saint-Germainskou smlouvou mu bylo přiřčeno československé pohraničí i s německým obyvatelstvem, republika také získala území Českých Rakous (Valticko, Vitorazsko a Dyjský trojúhelník) a byly jasně stanoveny hranice republiky s Rakouskem. A nakonec trianonskou smlouvou bylo potvrzeno připojení Slovenska a Podkarpatské Rusi k Československu a pevně vytyčeny hranice státu v těchto oblastech. Všechny tři smlouvy také znamenaly uznání nového československého státu v určených hranicích všemi signatáři. Problematickým územím československého státu tak zůstalo mimo rámce dohod jen Těšínsko, kde měl roku 1920 proběhnout plebiscit. K tomu ale nedošlo a Těšínsko bylo rozděleno na polovic mezi Československo a Polsko, k malé spokojenosti na obou stranách. Mírová smlouva ze Saint-Germain-en-Laye a datum 10. září 1919 tedy představuje jeden ze stavebních kamenů moderního českého státu.

Publikace formátu A4 je vázána v pevných nepůvodních deskách. Prezentovaný exemplář vyšel jako příloha k tisku 1630 ze zasedání Národního shromáždění československého roku 1919. Obsahuje pouze úmluvu mezi ČSR a vítěznými spojenci, která byla jednou z částí celého komplexu Saint-Germainské smlouvy, coby dokumentu vypořádávajícího se s Rakouskem, jakožto nástupcem předlitavské části bývalé podunajské monarchie. Je tištěna dvojjazyčně, vždy první strana ve francouzském originále a druhá strana v českém překladu. Jedinou obrazovou přílohu tvoří rozkládací mapa Československé republiky, v níž stojí za pozornost ještě celé Těšínsko.

Prezentovaný dokument představuje jeden z nejdůležitějších pramenů k československé státnosti, a proto jsme se rozhodli jej plně zpřístupnit v digitalizované podobě.

Knihu si můžete on-line přečíst zde.

 

Citace:

Smlouva mezi čelnými mocnostmi spojenými a přidruženými a Čechoslovenskem podepsaná v Saint-Germain-en-Laye dne 10.září 1919 = Traité entre les principales puissances alliées et associées et la tchéco-slovaque signé á Saint-Germain-en-Laye le 10.Septembre 1919. Praha : Národní shromáždění, 1919. 27 s. + 1. příl. mp.

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha