Velikaja vojna v obrazach i kartinach / pod redakcijej Iv. LAZAREVSKAGO.  Moskva: Izdanije D. Ja. Makovskogo, 1915−1917

 

Bezprostředně po vypuknutí první světové války se na všech frontách rozběhly velmi rozsáhlé vojenské operace, neboť soupeři disponovali dosud nevyčerpanými početnými armádami, veskrze sdíleli víru v rychlý průběh konfliktu a mnohde nechybělo ani válečné nadšení. V srpnu a září roku 1914 proběhly v jižní části východní fronty obrovské bitvy u Kraśniku, Komarowa, Gnile Lipy a Ravy Ruské, respektive bojů o Lvov, které se souhrnně označují jako bitva o Halič. Jednalo se ale primárně o to, která strana získá strategickou iniciativu. To se po počátečních rakouských úspěších podařilo carským vojskům, a tak se „ruský parní válec“ zastavil až v prosinci před Krakovem a v karpatských hřebenech. Ve Východním Prusku a v severní části fronty došlo ale k opačnému vývoji a po počátečních úspěších ruské armády získali převahu Němci.

Průběh válečných operací byl na obou stranách pod drobnohledem médií a prakticky všude vycházela periodika, která s náležitým vlasteneckým zanícením referovala o postupu vlastních či spojeneckých armád. Jednou z takovýchto dobových publikací je i reprezentativní dvousvazkový titul „Velikaja vojna v obrazach i kartinach“, který původně vycházel jako seriál. Editorem díla o probíhající válce, nazývané „velká“, byl významný ruský umělecký kritik, nakladatel, polygraf a sběratel Ivan Ivanovič Lazarevskij (1880−1948), který své dílo zaštítil řadou známých jmen.

Úvodní číslo vyšlo sice až roku 1915, ale tematicky se věnuje počátku konfliktu. Ze jmen uvedených na titulních listech je zřejmé, že do propagandy se buď z vlastního přesvědčení, či na objednávku zapojilo mnoho politicky činných osobností a renomovaných umělců. Autory doprovodných statí byli jak armádní představitelé, tak intelektuálové a literáti, například Alexej Nikolajevič hrabě Tolstoj, Pavel Dmitrijevič kníže Dolgorukov či generál pěchoty Michail Ivanovič Botjanov. Časté jsou černobílé fotografie vojáků a vojenské techniky a barevné obrázky měst zasažených válkou. Jako výrazné patriotikum lze vnímat celostránkové ilustrace bojových scén vítězících carských zbraní či fotografie a portréty vládnoucí dynastie Romanovců, jejích spojenců či dohodové generality.

Poslední čísla, vydaná počátkem roku 1917, ale již mnohem spíš než vývoj na frontě sledovaly revoluční vření v zázemí a bezprostředně reagovala na únorovou revoluci a vznik parlamentarismu, následující po abdikaci cara Mikuláše II. Předmluva k třinácté části je entuziastickou obhajobou únorové revoluce a přináší medailony nové prozatímní vlády. Poslední číslo se primárně věnovalo relativně krátkému období snahy o demokratizaci země. Probíhající státní převrat, k němuž došlo během hladových bouří v únoru 1917, dokládají fotografie masových demonstrací proti monarchii. Černobílé záběry z fronty více akcentují sociální aspekt války a revoluční atmosféra velkoměst naznačuje začátek zápasu o charakter nového státu.

První díl rozměrné publikace formátu 32 x 34 cm, obsahující čísla I-VIII, byl svázán a opatřen pevnou zdobenou vazbou v průběhu roku 1917, nicméně jeho přední desky ještě zdobí reliéf carského orla s mečem a jablkem v pařátech. Ornamentálně vyzdobené přídeští rovněž odkazuje na ruské imperiální symboly. Výtvarný doprovod pochází od soudobých umělců, přičemž ze širokého spektra výtvarných technik byla nejvíce reprodukována fotografie, dále kresba, grafika, ale i klasická akademická malba, například obrazy Konstantina Jegoroviče Makovského, sociálně laděná témata Jurije Iljiče Repina (syna slavnějšího otce), kresby Nikolaje Ivanoviče Kravčenka nebo dynamické výjevy Nikolaje Konstantinoviče Rericha, které se jinak uplatnily spíše v avantgardním umění. Druhý svazek, obsahující čísla IX-XIV, si podržel stejnou typografii, jen přídeští a vazba jsou bez imperátorské výzdoby.

Prezentovaná publikace „Velikaja vojna v obrazach i kartinach“ je jedním z unikátních dobových svědectví o rychlém konci samoděržaví. Obě knihy tak představují zajímavý zdroj informací nejen pro zájemce o studium první světové války, ale i pro badatele zaměřené na vnitropolitický vývoj sklonku carského Ruska, během únorové revoluce a dalšího vývoje, který směřoval k další, o poznání radikálnější revoluci.

Citace:

Velikaja vojna v obrazach i kartinach/ pod redakcijej Iv. Lazarevskago. Moskva: Izdanije D. Ja. Makovskogo, 1915-1917. 2 svazky: ilustrace (některé barevné), mapy, portréty, tabulky, faksimile; 32 x 34 cm.

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha