KOTZEBUE, Wilhelm von. Versuch einer Beschreibung der Schlacht bey Dürnstein am 11ten November 1805

Třetí koaliční válka roku 1805 vyvrcholila slavnou bitvou u Slavkova 2. prosince téhož roku. Již jsme si přiblížili Napoleonovo ulmské tažení na počátku války, které skončilo 17. – 20. října kapitulací rakouských sil odříznutých u Ulmu, a představili jsme i průběh proslulé námořní bitvy u Trafalgaru 21. října 1805. Dnes prezentovaná publikace dokládá, že za pozornost stojí také další úsek tohoto evropského konfliktu.

Po kapitulaci francouzských sil u Ulmu se zbývající spojenecké síly na německém bojišti ocitly ve velmi komplikované situaci. Šlo jednak o rakouský Kienmayerův sbor, jenž byl Napoleonovým ulmským manévrem oddělen od zbytku jednotek hlavních rakouských sil na tomto bojišti, jednak o ruskou armádu generála pěchoty Michaila Illarionoviče Kutuzova. Ta měla tvořit podstatnou část spojeneckých sil, ale k Ulmu nedorazila včas a po Mackově kapitulaci stanula tváří v tvář francouzské Velké armádě, jíž se svými počty nemohla ani v nejmenším rovnat. Jediným východiskem pro ni bylo před přesilou ustoupit, spojit se se zbývajícími rakouskými jednotkami a počkat na příchod dalších ruských sil, které již byly na pochodu.

Napoleonova armáda se pochopitelně snažila dohonit ustupující spojenecká vojska a zničit je dřív, než je posílí další jednotky. Kutuzovovi se koncem října podařilo spojit se s Kienmayerem a spolu se pak stahovali podél Dunaje do Rakouska a odtud dále na Moravu. Již 5. listopadu se jejich zadní voj střetl s Francouzi u Amstettenu a o dva dny později je u St. Pöltenu čekalo překročení Dunaje, přičemž zničili všechny mosty přes tento veletok, vyjma jediného u obce Stein poblíž Kremže, což je uchránilo před masou Velké armády.

Napoleon se domníval, že Kutuzov bude ustupovat k Vídni, kde jej dostihne, a že u rakouské metropole dojde k bitvě. Vytvořil proto počátkem listopadu VIII. sbor Velké armády, který svěřil generálu Mortierovi a vyslal ho již u Pasova a Lince na severní břeh Dunaje, kde měl blokovat Rusům případný ústup od Vídně na sever. Jedna divize tohoto sboru dorazila 10. listopadu k obci Stein, kde svedla drobnou šarvátku s ruskými myslivci. U těchto sil se nacházel i sám Mortier, jehož štáb se usadil v blízkém zámku Dürnstein.

Kutuzov a jeho rakouský náčelník generálního štábu polní podmaršál Johann Heinrich von Schmitt měli na rozdíl od Mortiera, který v místě disponoval jen omezenými jezdeckými silami, dobrý přehled o situaci a početním stavu nepřítele, a proto se rozhodli Francouze napadnout. Dne 11. listopadu 1805 udeřily rusko-rakouské síly nejprve čelně na postavení Francouzů a upoutaly jejich pozornost. Kolem poledne dorazila na bojiště druhá spojenecká kolona, která zaútočila z hor na francouzský týl, a spojenci tak sevřeli protivníky mezi sebou. Ti se ocitli v bezvýchodné situaci, ale tvrdě se bránili.

V odpoledních hodinách přitáhla na bojiště druhá francouzská divize, která ráno vyrazila za zvukem děl, zaskočila spojence bojující v Mortierově týlu a donutila je k ústupu. K večeru se do boje zapojila třetí spojenecká kolona vedená podmaršálem Schmittem, jež pro změnu zaútočila do boku druhé francouzské divize. Bitvu sice rozhodla ve prospěch spojenců, nicméně střety pokračovaly i po setmění a situace byla značně nepřehledná. V tomto zmatku padl polní podmaršál Schmitt. Mortierovi se podařilo během noci a následujícího rána evakuovat většinu svých jednotek pomocí lodí na jižní břeh Dunaje. Spojenci se pak od nepřítele také odpoutali a pokračovali v ústupu za řeku Kremži a k moravským hranicím.

Výsledkem bitvy u Dürnsteinu byly těžké ztráty na obou stranách, byť odhady konkrétních počtů značně variují. Francouzi přišli bezpečně o 1 500 zajatých, 5 děl a orla 4. pluku, celkově se pak jejich ztráty pohybovaly mezi 2 500 a 6 600 muži. Spojenecké ztráty jsou vyčíslovány na 2 000 až 4 000 vojáků, včetně polního podmaršála Schmitta, který byl pravděpodobně po setmění zabit chaotickou palbou ruských střelců.

Překvapivý protiúder ustupujících spojenců do jisté míry Francouze šokoval a díky tomu jim poskytl více času na další ústup. Ten byl nezpochybnitelně nutný a na celkové strategické situaci bitva u Dürnsteinu nic nezměnila. Již dva dny poté obsadili Francouzi Vídeň, 16. listopadu došlo k dalšímu boji mezi francouzským předním vojem a spojeneckým zadním vojem u Schöngrabernu/Hollabrunnu poblíž moravských hranic a další významnější srážka proběhla 28. listopadu u Vyškova. To již ale spojenecká armáda neustupovala, nýbrž byla na pochodu ke Slavkovu.

Autorem prezentované publikace byl teprve jednadvacetiletý kapitán rakouské císařské královské armády Wilhelm von Kotzebue, který se bitvy u Dürnsteinu osobně zúčastnil. Snad s ohledem na jeho mládí je v knize uveden ještě editor, který text připravil k vydání. Nebyl jím nikdo jiný než uznávaný a populární spisovatel, dramatik a básník August von Kotzebue, silně protinapoleonsky orientovaný otec mladého autora.

Wilhelm sloužil v rakouské armádě až do roku 1810, kdy Rakousko přešlo do Napoleonova tábora. Vstoupil pak do ruské armády, dosáhl hodnosti plukovníka a padl koncem ledna 1813 během tažení v Německu.

Představovaná kniha je drobný svazek formátu 11 × 17 cm v měkkých deskách z mramorovaného papíru. Jako místo vydání bývá uváděn Königsberg, tedy Královec, což odpovídá faktu, že August von Kotzebue po začátku čtvrté koaliční války uprchl do Ruska a zdržoval se na svých statcích v Pobaltí. Drobný tisk o 65 stranách obsahuje jedinou obrazovou přílohu, kterou je rozkládací kolorovaný plánek bitvy u Dürnsteinu. Za zmínku stojí, že partie knihy s citacemi ve francouzštině jsou tištěné latinkou, zatímco majorita svazku, která je v němčině, je tištěna novogotickou frakturou.

Kniha zprostředkovává očité svědectví z nepříliš známého střetu třetí koaliční války a jako taková představuje zajímavý tištěný narativní pramen. Zájemce o tematiku koaličních válek proti Francii ji může nalézt nejen v naší knihovně, ale také na stránkách Münchener DigitalisierungsZentrum v digitalizované podobě (viz níže).

Citace:

KOTZEBUE, Wilhelm von, KOTZEBUE, August von (ed.). Versuch einer Beschreibung der Schlacht bey Dürnstein am 11ten November 1805 : nebst einem Plan dieser Schlacht. [S.l.: s.n.], 1807. Dostupné ZDE 

Zdeněk Munzar