SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. I-XV. Praha: František Šimáček, 1882–1927

Dne 14. ledna 1926 zemřel po krátké nemoci August Sedláček, český historik, genealog, heraldik, sfragistik a kastelolog. Jeho osobnost jsme si již připomněli ve dvou příspěvcích – v jednom jsme se věnovali jeho životu a Pamětem, vydaným v roce 1924, ve druhém jsme se zaměřili na jeho Paměti a doklady o staročeských mírách a váhách.

Dnes se podíváme na jeho monumentální práci Hrady, zámky a tvrze Království českého. Toto patnáctisvazkové dílo vycházelo od roku 1882 a obsahuje jedinečné ilustrace českého malíře Karla Liebschera (1851–1906). Jeho tvorba je známa pro malebné scenérie a detailní zpracování, přičemž mnohé objekty kreslil přímo na místě.

Sedláčkovo dílo je jedním z nejvýznamnějších topografických a historických soupisů českých středověkých opevněných sídel. Autor čerpal z rozsáhlého archivního materiálu a terénních průzkumů, mapujících jednotlivé objekty, jejich stavební vývoj a původní majitele a stav v době vydání. Díky tomu byla zachycena podoba objektů před jejich devastací nebo přestavbami v průběhu 20. století.

Práce se stala klíčovým zdrojem pro historiky, archeology a památkáře. Její pečlivý přístup, kombinující archivní výzkum, terénní pozorování a klasifikaci, položil základy moderní kastelologie. Sedláček se bedlivě věnoval archivnímu výzkumu, sbíral údaje z různých historických pramenů (zemské desky, urbáře, listiny a další) a při terénním průzkumu navštívil desítky objektů. Jeho kontakt s místními učiteli a historiky mu pomohl získat cenné informace, které se v archivech nenacházely.

I přes obrovské úsilí se Sedláček dopustil četných omylů. Často při dataci vycházel z první písemné zmínky o lokalitě, což neodpovídalo skutečnému datu vzniku stavby (například hrad v Pavlovicích na Hradecku). Někdy předpokládal kontinuitu sídla, jež nebyla historicky doložena (například Hrádek u Chlumu u Třeboně, zbytky „hradu“ u Ledenic), a zaměňoval historické objekty s jinými (zejména u zaniklých tvrzí, například „Hrádek“ u Křesetic). Také chybně pracoval s lidovými názvy (například „u hrádku“) a nedostatečně rozlišoval mezi jednotlivými stavebními fázemi a fortifikačními typy. Sedláček nebyl stavební historik, přesto se však v případě některých známých objektů, jako jsou hrady Kašperk, Zvíkov nebo Rabí, ukázal jako překvapivě přesný.

Hlavním problémem při práci se Sedláčkovými Hrady, zámky a tvrzemi je zastaralá terminologie, nestejná kvalita pramenné základny a regionální členění, které neodpovídá dnešnímu správnímu ani badatelskému vymezení. Sedláček pracoval s historickými kraji, panstvími a soudními obvody, jež se místy překrývají nebo mění, což ztěžuje orientaci a vyhledávání konkrétních lokalit.

Navzdory dnešnímu kritickému hodnocení náleží jeho dílo k základním kamenům české kastelologie. Původní vydání bylo bohatě ilustrováno, zatímco pozdější reedice doplnily fotografie a reprodukce. Ty často obsahují vylepšený tisk a nové pohledy na objekty. I když Sedláčkovo dílo není bez vad, je stále velmi hodnotným pramenem, klíčovým pro studium české středověké architektury. Nadále platí, že je třeba ho vnímat jako práci své doby, nikoli jako bez výhrad použitelnou příručku stavební historie.

Citace:

SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl první, Chrudimsko. Praha: František Šimáček, 1882.

Dostupné z: https://www.digitalniknihovna.cz/nkp/uuid/uuid:2f869820-2ff0-11de-84fa-000d606f5dc6

Renáta Modráková