Kodýtková, Anna. 1919 : vzpomínky na Maďarskou a Slovenskou sovětskou republiku

Kodýtková, Anna. 1919 : vzpomínky na Maďarskou a Slovenskou sovětskou republiku

Po zahájení rudé ofenzivy, kterou jsme si připomněli knihou Vpád maďarských boľševikov na Slovensko v roku 1919 (viz zde) slavila maďarská armáda značné úspěchy a československé jednotky byly nuceny ustupovat. Bolševici zaznamenali značné územní zisky na východním a jižním Slovensku. Díky tomu mohli s podporou slovenských a českých komunistů 16. června v Prešově vyhlásit Slovenskou republiku rad, nebo chcete-li Slovenskou sovětskou republiku.

Diktatura proletariátu, což bylo oficiální označení státního zřízení, na Slovensku poté zvolila Revoluční výkonný výbor a Revoluční vládní radu (fakticky vládu), v jejímž čele stanul český komunista Antonín Janoušek (rodák z Nymburka). Tento novinář, který v posledním roce žil v Budapešti jako dopisovatel kladenského listu Svoboda, totiž vedl českou a slovenskou sekci ústředního výboru komunistické strany Maďarska. Existence další „rudé“ republiky v Evropě (vedle maďarské spatřily světlo světa v letech 1918–1920 také alsaská, brémská, saská, bavorská, haličská a ukrajinská) ale neměla dlouhého trvání.

Paradoxně téhož 16. června, kdy byla vyhlášena Slovenská republika rad, byla maďarská vláda nucena na nátlak Dohody přijmout ultimátum o nové státní hranici, za níž se měla její armáda stáhnout. Zároveň došlo v první polovině června ke konsolidaci a protiútoku československé armády, která na většině míst zastavila postup „rudých“ a začala znovu získávat území a přisunovat zálohy. Z výše uvedených, primárně však diplomatických, důvodů došlo 24. června k podepsání příměří. Do 30. června pak maďarská armáda vyklidila Slovensko a v návaznosti na to 7. července zanikla Slovenská republika rad. Za zmínku stojí ještě další osud Antonína Janouška, který se po převratu v Maďarsku ocitl ve vězení, ale roku 1920 byl již zpět v Československu, kde neúspěšně kandidoval na prezidenta proti T. G. Masarykovi (získal však jen 2 hlasy). Od roku 1922 pak žil v emigraci v SSSR, kde také v březnu 1941 zemřel.

Přes jepičí život Slovenské republiky rad se existence tohoto státu po roce 1948 pro komunistický režim v Československu stala ikonickou záležitostí, kterou bylo třeba náležitě připomínat a propagovat. Jedním z výstupů této propagandistické práce je i prezentovaná publikace. Knížku formátu A5 v pevných deskách s plátěnou vazbou napsala Anna Kodýtková, která během světové války pracovala v plzeňské Škodovce, ale po výbuchu v muniční továrně v Bolevci byla přeškolena jako ošetřovatelka a odeslána do posádkové nemocnice v Budapešti. Tam ji zastihl říjen 1918, a tak mohla další překotný vývoj událostí sledovat zblízka. Jedná se tedy o narativní pramen, který je ovšem nutné chápat v prvé řadě jako propagační materiál. Zajímavá je i obrazová příloha, která obsahuje výběr z dobového komunistického tisku, fotografií i z náborových plakátů maďarské Rudé armády.

Přes nepochybnou tendenčnost je tento propagandistický komunistický narativní pramen zajímavou připomínkou sto let starých událostí i dokumentem doby svého vzniku, tedy poloviny 50. let minulého století.

Citace:

Kodýtková, Anna. 1919 : vzpomínky na Maďarskou a Slovenskou sovětskou republiku. Praha : Mladá fronta, 1956. 132 s. ; obr. příl.

Aktuálně



Vypálení obce Javoříčko před 80 lety - 5. května 1945

Vypálení obce Javoříčko před 80 lety - 5. května 1945

02. 05. 2025
V pondělí 5. 5. 2025 si připomeneme nejen 80 let od začátku…
Do Plzně na oslavy svobody dorazila také technika ze sbírek VHÚ Praha

Do Plzně na oslavy svobody dorazila také technika ze sbírek VHÚ Praha

01. 05. 2025
Pracovníci Vojenského historického ústavu ve státní svátek 1. května ve spolupráci se…
Přijďte se podívat na výstavu a jediný dochovaný stíhač tanků Hetzer, který bojoval v Pražském povstání. Před pražským magistrátem je k vidění do 5. května

Přijďte se podívat na výstavu a jediný dochovaný stíhač tanků Hetzer, který bojoval v Pražském povstání. Před pražským magistrátem je k vidění do 5. května

01. 05. 2025
Od středy 30. dubna do pondělí 5. května je na Mariánském náměstí…
Ministryně obrany Jana Černochová slavnostně zahájila novou výstavu 1945 Voláme všechny Čechy!

Ministryně obrany Jana Černochová slavnostně zahájila novou výstavu 1945 Voláme všechny Čechy!

30. 04. 2025
V Armádním muzeu Žižkov je k vidění nová výstava 1945 Voláme všechny…
Videopozvánka: Otevřeli jsme novou výstavu 1945 Voláme všechny Čechy!

Videopozvánka: Otevřeli jsme novou výstavu 1945 Voláme všechny Čechy!

29. 04. 2025
Výstava 1945 Voláme všechny Čechy! se pro veřejnost otevírá 30. dubna 2025,…