Chcete vidět Řád Bílého lva zblízka? Přijďte se podívat do Armádního muzea Žižkov

V den státního svátku 28. října předává prezident republiky ve Vladislavském sále Pražského hradu státní vyznamenání. Kompletní sadu Řádu Bílého lva z roku 1922 můžete vidět v Armádním muzeu na Žižkově celoročně. V expozici Československo, období první republiky 1918-1938 jsou vystaveny obě skupiny Řádu Bílého lva (vojenská a občanská) včetně prezidentské řádové kolany. Armádní muzeum na Žižkově je jediné na území České republiky, kde je možné státní vyznamenání v takovéto celistvosti spatřit.

Svátek 28. října nezaujímá v českém kalendáři výjimečné místo pouze s ohledem na připomínku vzniku samostatného československého státu, ale také proto, že se jedná o řádový den našeho nejvyššího státního vyznamenání – Řádu Bílého lva – který je již tradičně propůjčován a udělován v prostorách Vladislavského sálu Pražského hradu.

Srovnáme-li historicky Řád Bílého lva s ostatními státními vyznamenáními československých a českých dějin, zjistíme, že to byl právě jen tento řád, jemuž se na rozdíl od jiných podařilo přetrvat všechny krize a politické přeryvy 20. století bez toho, aby byl v jeho průběhu kterýmkoliv režimem formálně zrušen, nebo aby se kdy přestal oficiálně používat.

Založen byl v rané fázi existence samostatného československého státu, dne 7. prosince 1922. A to ve formě, která nápadně (a nikoliv náhodou) připomínala francouzský Řád čestné legie – i ve Francii je tamní nejvyšší řád dodnes symbolizován kolanou (řádovým řetězem určeným pro prezidenta republiky) a celkem pěti třídami.

Úloha Řádu Bílého lva bývala však v meziválečném Československu poněkud jiná, než je tomu dnes. Určen byl výhradně pro zahraniční osobnosti, které se zasloužily o československý stát – a to jak ve smyslu vojenském, tak občanském. Jako forma nejvyššího uznání byl Řád Bílého lva předáván představitelům spojeneckých vlád i armád z rukou prezidenta Masaryka (často v případech, kdy šlo o odměňování činů ještě z doby první světové války) a později i z rukou prezidenta Beneše (který v jeho udělování pokračoval i v londýnském exilu v časech druhé světové války).

Řád posléze přečkal i komunistickou nadvládu, která se na něm však podepsala osekáním počtu jeho tříd (původních pět bylo sníženo na pouhé tři) a velmi zásadními designovými změnami, které zohledňovaly novou státní symboliku, prosazenou v roce 1960. Řád se přesto přese všechno nadále uděloval výhradně cizincům.

Toto pravidlo, které bylo platné ještě v době federace počátku 90. let, bylo definitivně změněno až po vzniku samostatné České republiky, jejíž zákon o státních vyznamenáních z roku 1994 umožnil nejen to, aby byl Řád Bílého lva historicky vůbec poprvé udělován i tuzemským občanům, ale také přesně definoval tzv. řádové dny, během nichž má dekorování státními vyznamenáními probíhat – jedná se o 1. leden a 28. říjen.

Zatímco se zraky české veřejnosti k řádům a vyznamenáním pravidelně obracejí právě 28. října, je možné kompletní sadu Řádu Bílého lva v jeho původní formě z roku 1922 v prostorách Armádního muzea na Žižkově spatřit celoročně – a to v obou skupinách (vojenské a občanské) a včetně prezidentské řádové kolany. Jedná se o jediné místo na území České republiky, kde je v současnosti možné toto státní vyznamenání v takovéto celistvosti spatřit.

Mgr. Otmar Beneš, PhD., kurátor podsbírky Faleristika a drobná plastika