Druhá přednáška z cyklu Pátrání po vojácích první světové války – v teorii i praxi

O tom, jak se vyznat v digitalizovaných materiálech týkajících se československých legionářů, „nelegionářů“ i rudoarmějců mluvili v úterním podvečeru historici Vojenského historického ústavu Praha Mgr. Tomáš Kykal a Mgr. Marek Fišer (VHÚ Praha). Na druhou, z jejich série pěti přednášek, přišlo 30 zájemců.

+3

Organizace československých legií, jejich doplňování, evidence vojáků a informace o jejich činnosti v „civilu“, včetně ukázek z kartoték a osobních spisů, to vše ukázali historici Vojenského historického ústavu Praha Mgr. Tomáš Kykal a Mgr. Marek Fišer zájemcům o legionářskou historii, kteří přišli na druhý z celkem pěti workshopů, které se budou věnovat tomuto tématu. Cyklus přednášek byl nazván Pátrání po vojácích první světové války – v teorii i praxi.

První přednáška se konala 25. dubna a měla název Vojáci s přívlastkem c. a k. nebo c. k.? Podrobně jsme o ním psali v tomto článku, Minulý týden byl také zveřejněn záznam této přednášky na YouTube kanále Vojenského historického ústavu Praha VHÚ Movies.

Mgr. Tomáš Kykal prozradil, že ve společném projektu Vojenského historického ústavu Praha  a Vojenského ústředního archivu Praha se postupně daří digitalizovat kartotéky legionářů. V kartotéce francouzských legionářů bylo dosud digitalizováno digitalizováno 17 000 snímků. „Dosud bylo zveřejněno 4400 snímků (písmena A–G). V kartotéce italských legionářů je digitalizováno a indexováno přes 40 000 snímků (písmena A–S). Dosud bylo zveřejněno 10 017 snímků (písmena A–G),“ upřesnil Tomáš Kykal. Velkou otázkou historiků zabývajících se obdobím 1. světové války je, co dělat s kartotékami ruských legionářů. Důvodem není současná politická situace, ale skutečnost, že u těchto legionářů jsou evidenční karty vyhotoveny 2x i vícekrát s nestejným množstvím údajů (vložené v osobních spisech). Tento fond má až 200 tisíc snímků.

Mgr. Jan Chleboun z Vojenského ústředního archivu Praha k tomuto tématu uvedl, že vzhledem k enormnímu množství dat není v těchto fondech, až na výjimky, možné hledat jednotlivce. „To musel dotyčný něco provést, aby o něm bylo více záznamů a to se pak vyhledat dá. Ale to jsou opravdu jednotlivci,“ řekl Jan Chleboun. Jako ukázku pro posluchače si vybral ilustrovaný deník 10. roty 10. střeleckého pluku.

Pro představu o množství materiálů ve fondech zahraničních vojsk a organizací 1. odboje ve VÚA–VHA přednášející uvedli tato čísla:

Rusko              cca 2760 kartonů (okolo 1050 kartonů válečných archivů útvarů)

Francie            cca 580 kartonů (210 válečné archivy útvarů)

Itálie               cca 440 kartonů (převážná většina válečné archivy útvarů)

Ostatní           cca 160 kartonů (Velká Británie, Amerika, Kanada, smíšené)

Mgr. Vlastimil Křišťan z Československé obce legionářské představil Seznam legionářů – Legie 100, který může být také cenným zdrojem informací při pátrání zájemců nejen o rodinnou historii.

Mgr. Marek Fišer pak mluvil o dobových tiskovinách, kde lze nalézt také velké množství informací. Zmínil například Národní osvobození či Československý legionář. V něm se mimo jiné uveřejňovaly nabídky práce pro legionáře i místa, kde byli legionáři pohřbeni. Tato rubrika se jmenovala Naše rovy. Jako příklad lokálních zdrojů informací vyzdvihl dobové regionální tiskoviny zabývající se touto problematikou. Konkrétně zmínil Vlastivědu Boskovska a titul „Legionáři na Boskovsku“.

Jako příklad skvělé publikace vytvořené samotnými legionáři po pádu komunistického režimu vyzdvihl trojsvazkovou publikaci o legionářích z Rychnova nad Kněžnou. „Tehdy najeli s kopírovacím strojem do Vojenského ústředního archivu a nechali si předložit všechny záznamy, které pak zdigitalizovali a vydali. Na této publikaci pracovali několik let a je to opravdu fantastická práce,“ dodal Marek Fišer.

Tématem, kterým provedl Tomáš Kykal, byla československá domobrana v Itálii. Její členové neměli status legionářů a nyní vzniká soupis všech těchto vojáků. Celkem to bylo 55 praporů, 1 útočný prapor a 21 tertských rot. Prozradil, že tento soupis je těsně před zveřejněním a zájemci se na něj mohou těšit v následujících měsících.

Závěrečným tématem, kterého se opět ujal Mgr. Vlastimil Křišťan z ČSOL byli českoslovenští rudoarmějci. I

Další díl tohoto cyklu se uskuteční 19. září 2023 a má název Nevěříš, že je to jistý? Přečti si to z frlustlisty!, které se bude věnovat evidenci válečných ztrát v Rakousku-Uhersku.

Zájemci o účast na přednášce, nechť se registrují na [email protected].