ADAM z Veleslavína, Daniel. Kalendař Hystorycky

Vybraná kniha představuje druhý nejstarší jazykově český tisk uložený ve fondu Knihovny VHÚ Praha, který disponuje pouze dvěma českými knihami spadajícími do 16. století. Práce Daniela Adama z Veleslavína (1546–1599) označovaná jako Kalendář historický je jistě mnohému čtenáři povědomá z hodin literatury na střední škole.
V Knihovně VHÚ se nachází druhé rozšířené vydání z roku 1590. To spatřilo světlo světa na Starém Městě pražském v autorově tiskárně, kterou zdědil po svém tchánovi Jiřím mladším Melantrichovi z Aventina. Daniel Adam z Veleslavína se proslavil zejména jako nakladatel, který se zasloužil nejen o vydání řady českých děl, ale i o rozkvět českého jazyka. Ne nadarmo bývá doba druhé poloviny 16. století někdy nazývána jako veleslavínská.
Po úvodním pojednání o českých panovnících, obsahujícím genealogické rozrody, následuje vlastní jádro tisku, kalendárium, tvořené jednotlivými dny v roce, ke kterým jsou přiřazeny důležité historické události zejména českých dějin. Ty jsou dotaženy až do doby vydání tisku. Vizuální stránka práce není příliš výjimečná. Vedle dvoubarevného titulního listu rozrušuje monotónnost textu několik dřevořezů. Kromě lišt, které uvozují každý den, je třeba zmínit pět znaků: Českého království, Starého Města Pražského, Nového Města pražského a Menšího Města pražského umístěné na začátku knihy a Daniela Adama z Veleslavína na samém konci.
Na skutečnost, že kniha byla velmi oblíbená, ukazují mimo jiné znaky opotřebování. Některý z předchozích majitelů se pokusil poškozené kraje některých listů zafixovat nešetrným podlepením. O tom, že se stala tato kniha součástí běžného života pro několik generací vlastníků, vypovídají rovněž rukopisné poznámky, kterých je hned několik druhů. Nejstarší pocházející z počátku 17. století a vztahují se k životu tehdejšího majitele, kterým byl patrně Matthaeus Chytraeus. Celkem jsou tři. První představuje zápis o smrti jeho čtyřletého syna Davida, jenž skonal 10. 1. 1612. Dále dotyčný zmiňuje, že pobýval v turecké zemi. Poslední jeho vpisek je určený potomkovi a zní: „Muj milý synáčku poslouchej, co mluviti budu: Písek mořský, krupěje deště, vysokost nebe, hlubokost propasti, sny člověka, vlasy hlavy, širok nebe, kdo jest zčetl anb změřil moudrost boží.“
Další poznámky pochází až z 18. století, kterými autor buď doplňuje události, které sám zažil, nebo subjektivně hodnotí text. Jeden analistický záznam například informuje, že „1761 dne 28. měsíce února strhla se povodeň veliká nad paměť lidskou po vší zemi“. Z druhé skupiny stojí za zmínku komentář příchodu mistra Jan Husa do Kostnice. Dotyčný glosátor po přečtení této zprávy k ní dopsal: „bodejž kluka čert vzal“. Tuto nepříliš lichotivou glosu připojil na okraj listu možná nějaký jezuita, pokud se dá soudit podle supralibros, které je vtlačeno do dřevěných desek potažených světlou kůží. Knižní korpus byl opatřen touto vazbou někdy v 18. století. Tehdy došlo také k novému oříznutí, přičemž byly bohužel odstraněny části některých poznámek.
Nejstarší historii knižního exempláře pomáhají rozkrýt rukopisné poznámky. Kromě informace o majiteli z počátku 17. století, již zmíněném Matějovi Chytraeovi, obsahují ještě zprávu o jeho prodeji, ke kterému došlo 24. července 1765. Bohužel se ale neuvádí ani jedna strana obchodní transakce. Dle supralibros na deskách se dá přepokládat, že se kniha dostala v 18. století do rukou jezuitů. Další konkrétní vlastník se dá vytušit z opisu na razítku pocházejícím patrně někdy z přelomu 19. a 20. století, který zní „Eduard a Seykora v Kostelci n. Orlicí“. Během 20. let 20. století byl starý tisk začleněn do fondu tehdejšího Vojenského musea Československé republiky, jednoho z předchůdců dnešního Vojenského historického ústavu Praha.
Kalendář historický od Daniela Adama z Veleslavína představuje dílo, které se zapsalo do dějin české literatury. K významu exempláře uloženého v Knihovně VHÚ Praha navíc přispívají i jedinečně vpisky, které se mohou sami o sobě stát pramenem historického poznání.

Citace:
ADAM z Veleslavína, Daniel. Kalendař Hystorycky: Krátké a Summownj poznamenánj wssechněch dnůw gednohokaždého Měsýce, přes celý Rok … Staré Město pražské: Daniel Adam z Veleslavína, 1590. [31] l., 636 s., [21] l.