Obléhání belgického města Ostende se stalo jednou z nejkrvavějších událostí osmdesátileté války. Probíhalo v letech 1601–1604 a trvalo vyčerpávající 3 roky, 2 měsíce a 17 dní. Jednalo se o jedno z nejdelších obléhání v dějinách a jako takové bylo nazýváno „dlouhým karnevalem smrti“.
Osmdesátiletá válka byla bojem nizozemských provincií za nezávislost proti španělské nadvládě v letech 1568–1648. Nespokojenost Holanďanů s habsburskou vládou vedla k revoluci, která vyústila v rozdělení na severní a jižní Nizozemí, a tedy ve vznik jižní Arraské unie a severní Utrechtské unie. Utrechtská unie roku 1581 oficiálně sesadila španělského panovníka Filipa II. a vyhlásila nezávislost jakožto Republika spojených nizozemských provincií, jejímž místodržitelem se stal Vilém I. Oranžský (1533–1584). Po Vilémově násilné smrti se do jejího čela postavil jeho syn Mořic Oranžský (1567–1625).
Belgické přístavní město Ostende ležící na pobřeží Severního moře mělo výhodnou strategickou pozici, která se ovšem stala příčinou řady problémů. Ostende držené Spojenými nizozemskými provinciemi bylo opevněno roku 1583. Kontrola města znamenala kontrolu nad celým pobřežím, které ovšem patřilo ke španělským državám. Proto se roku 1601 rozhodl Albrecht VII. Habsburský (1559–1621), místodržitel tzv. Španělského Nizozemí, město oblehnout. Ačkoliv Albrecht prohlásil, že v případě potřeby klidně stráví obléháním následujících osmnáct let, skončila událost „již“ po třech letech. Španělé sice 20. září 1604 město dobyli, ovšem to bylo už značně poničené. Obléhání si vyžádalo více než sto tisíc mrtvých a zraněných.
Zprávy o obléhání města se začaly šířit záhy po jeho začátku. Představovaný „žurnál“ je jednou z těchto tištěných zpráv. Byl vydán ve třech částech (spolu s jedním dodatkem) v letech 1604 a 1605. Exempláře, které jsou dnes uloženy v Knihovně VHÚ, byly později svázány do jednoho konvolutu. Publikace je sepsána v prosté, citově nezabarvené próze a popisované události jsou chronologicky seřazené. Titul je kompilací starších, především holandských informací, které byly patrně sepsány rukopisně a do dnešních dnů se nedochovaly. Informace o dlouhém obléhání byly pravděpodobně žádané po celé západní Evropě. První a druhý díl tohoto vydání byl přeložen do francouzštiny a vydán v Paříži roku 1604. Francouzský spis byl záhy přeložen do angličtiny a vydán téhož roku v Londýně.
Německá verze publikace je anonymní a uvedeno není ani místo jejího vydání. Britská historička Anne Simoni se domnívala, že autorem mohl být jistý Henricus Bilderbeke, uprchlík z belgického Gentu, a že spis byl vydán v Kolíně nad Rýnem, kde Bilderbeke působil. Tisk byl ilustrován několika detailními mědiryty, jejichž popis je uveden v textu publikace.
Exemplář, který je uložen ve sbírkách Knihovny VHÚ Praha, náležel původně do fondu děčínské zámecké knihovny Thun-Hohensteinů. Na jeho pergamenové vazbě se nachází slepotiskem vyznačený letopočet 1604.
Představovaná publikace je zajímavým dokladem šíření informací o válečných událostech počínajícího 17. století. Další exempláře daného spisu lze nalézt např. ve speciálních sbírkách univerzity ve skotském Glasgow, případně v rakouské Národní knihovně.
Publikaci si lze online přečíst zde.
Citace:
Belägerung der Statt Ostende. Iovrnal. [S.l. : s.n.], 1604–1605. 70, 10, 42, 6 s., 3 listy obr. příl., il.