Břetislav Benda, Československé legie, 20. léta 20. století.

Břetislav Benda, Československé legie, 20. léta 20. století.

V tvorbě akademického sochaře Břetislava Bendy (1897–1983) hrála vždy neopominutelnou roli válečná témata, jimiž se autor vyrovnával s vyhraněnou realitou. Ve dvacátých letech 20. století vytvořil množství návrhů pomníků obětem první světové války. Bronzový reliéf, který je představen na fotografii, byl zhotoven podle původního sádrového modelu z dvacátých let. Autor tímto dílem vzdal poctu všem příslušníkům československých legií, kteří obětovali své životy na evropských bojištích. Klasické pojetí reliéfu představují postavy francouzských, ruských a italských legionářů. V dolní části jsou vyjmenovány nejvýznamnější válečné operace, kterých se vojáci čs. zahraničních pluků zúčastnili: Terron, Vouziers, Zborov, Magistrála a Doss Alto.

Břetislav Benda absolvoval Sochařskou a kamenickou školu v Hořicích a v roce 1915 byl přijat na pražskou Akademii výtvarných umění k profesoru Josefu Václavovi Myslbekovi. Krátce nato však musel svá studia kvůli válce přerušit. Na podzim 1915 byl odveden k c. a k. pěšímu pluku č. 102 v Benešově a odtud odjel v roce 1916 na italskou frontu. Roku 1917 utrpěl Benda vážná poranění obou dlaní, která se naštěstí v jeho další tvorbě nestala překážkou. Z podzimní dovolené roku 1918 se již nemusel ke svému pluku vrátit, protože přišel konec války. Kvůli svému zranění byl v roce 1920 zproštěn vojenské služby. V letech 1919–1922 pokračoval ve studiu na Akademii pod vedením Jana Štursy, který převzal ateliér po Myslbekovi. Bendovy umělecké aktivity již tehdy přesahovaly svojí kvalitou rámec běžných studentských realizací. Asistoval při dokončení sochařských prací ještě u Myslbeka a později u Štursy.

Břetislav Benda vytvořil za svůj dlouhý život řadu významných sochařských děl. Jeho realizace můžeme dodnes vidět v mnoha exteriérech. K největším státním zakázkám patří čtyři pískovcové figury pěšáka, dělostřelce, letce a ženisty. Tyto plastiky vznikly v roce 1926 pro průčelí ministerstva národní obrany v Praze-Dejvicích. Alegorická díla, představující dvě největší řeky Vltavu a Dunaj zdobí i dnes nároží budovy bývalého Vojenského zeměpisného ústavu.

Bronz, 250 x 465 mm.

Umělecké dílo bylo získáno do sbírky Vojenského historického ústavu Praha formou nákupu v roce 2018.

Aktuálně



Rozloučili jsme se s bývalým šéfredaktorem Historie a vojenství Jaroslavem Beránkem

Rozloučili jsme se s bývalým šéfredaktorem Historie a vojenství Jaroslavem Beránkem

03. 07. 2025
V pondělí 23. června jsme se na Ďáblickém hřbitově rozloučili a zavzpomínali na…
Historici VHÚ Praha Jindřich Marek a Tomáš Jakl obdrželi Záslužný kříž ministryně obrany ČR  III. třídy

Historici VHÚ Praha Jindřich Marek a Tomáš Jakl obdrželi Záslužný kříž ministryně obrany ČR  III. třídy

02. 07. 2025
Historici Vojenského historického ústavu Praha PaedDr. Jindřich Marek a Mgr. Tomáš Jakl…
V Café Kupka se konal křest knihy Petra Janouška Na Západ hleď!

V Café Kupka se konal křest knihy Petra Janouška Na Západ hleď!

01. 07. 2025
První zahraniční operace československé armády, počátky navazování kontaktů s NATO nebo odzbrojovací…
Nástupem u Národního památníku na Vítkově s hrobem Neznámého vojína  vojáci oslavili Den ozbrojených sil

Nástupem u Národního památníku na Vítkově s hrobem Neznámého vojína vojáci oslavili Den ozbrojených sil

30. 06. 2025
Přesně před 107 lety čs. legionáři ve Francii přísahali věrnost vznikajícímu československému…
Výsadek v pavučinách smůly a zrady

Výsadek v pavučinách smůly a zrady

30. 06. 2025
O prvotním úspěchu noční výsadkové operace na okupovaném území rozhodovalo v letech 2.…