Na konci listopadu 1917 vyšlo v Kyjevě nulté číslo Československého denníku, nové tiskoviny vydávané pod hlavičkou Odbočky Československé národní rady a Svazu čs. spolků na Rusi. Noviny pak sloužily více než dva roky jako jediný kontinuálně vycházející deník československé politické i vojenské akce v Rusku. S ohledem na probíhající ruskou občanskou válkou a s ní související anabázi čs. legií se často měnilo místo vydávání periodika, jehož jednotlivá čísla byla vyráběna za nezřídka komplikovaných podmínek.
Prezentovaný výtisk z 19. července 1918 spatřil světlo světa v „Isil-Kule“ (dnešní Isilkul v Omské oblasti), kam se jeho pojízdná výroba přesunula ze západněji ležícího Kurganu, přičemž následující číslo bylo vydáno opět někde jinde – v Omsku. Titulní strana obsahuje mimo jiné zprávu o vydání zatykače na osoby obviněné Polním soudem čs. vojska „ze zločinu velezrady na československém národě“. Mezi uvedenými osobami byli většinou zběhové z řad čs. legií a komunističtí agitátoři, například zakladatelé KSČ Alois Muna a Arno Hais nebo pozdější divizní velitel v Rudé armádě Jaroslav Štrombach. Na dalšího známého přeběhlíka k bolševikům Jaroslava Haška byl zatykač vydán až o několik dní později.
Se skončením roku 1918 se již místo vydávání Československého denníku poněkud ustálilo, pod vedením hlavního redaktora Josefa Kudely vycházel delší dobu v Irkutsku. Změna nastala až s koncem ledna 1920, kdy se redakce a výroba přesouvaly postupně dále na východ. Poslední číslo vyšlo ve Vladivostoku 18. července 1920. Následně byl z Ruska evakuován na americké lodi Logan Informačně osvětový odbor Čs. vojska na Rusi, pod nějž spadala i redakce a výroba Čs. denníku.
Citace:
Československý denník: orgán Československé Národní Rady a správy Svazu československých spolků na Rusi. Isil-Kula, 1918, 1(128), 4 s.