DAVÍDEK, Václav. Kladsko domů, domů…

DAVÍDEK, Václav. Kladsko domů, domů…

Kladsko, rozkládající se zhruba v prostoru výběžku polského území mezi Broumovskem, Orlickými a Rychlebskými horami, patřilo ve středověku a v raném novověku do svazku zemí Koruny české. Během první slezské války v letech 1740-1742 ho vydobylo na habsburské monarchii Prusko a přes všechny pozdější snahy se jeho vlastník po více než dvě staletí nezměnil. Porážka Německa v první světové válce dala zdejším Čechům naději na začlenění jejich domoviny do nově vzniklého národního státu. Na pařížské mírové konferenci však nebyla přijata ani ta nejmírnější varianta československého návrhu, která zahrnovala pouze připojení příhraničního území s převahou českého obyvatelstva (tzv. Českého koutku).

Snahy o navrácení Kladska pod českou svrchovanost byly obnoveny v roce 1945, kdy bylo Německu po prohrané válce odebráno rozsáhlé území na východě. Jeho hlavním nabyvatelem však mělo být Polsko. Československé šance na převzetí alespoň menší části kladského výběžku byly navíc limitovány sporem o Těšínsko a postojem Sovětského svazu. Vzhledem k tomu, že Polsko již od prvních poválečných měsíců považovalo kladské území automaticky za svou sféru vlivu, začalo okamžitě s přebíráním zdejší správy a s přísunem svých soukmenovců. Současně s tím začalo vysídlování nejen německého, ale i českého obyvatelstva, jehož zbytky musely čelit masivnímu popolšťování země.

Brožura z prosince 1946 je jedním z produktů činnosti příhraničního Národního výboru pro území Kladska a pražského Svazu přátel Kladska. Obě organizace se snažily o revizi tehdejšího stavu, ať už se jednalo o situaci české menšiny na kladském území, nebo o Poláky vytyčenou státní hranici. Exkurzem do historie se snaží obhájit příslušnost Kladska k českým zemím a vyjadřuje obavy před novou vlnou cizí nadvlády. Autor sice z opatrnosti neřadí přicházející Poláky na stejnou úroveň jako odcházející Němce a stále je označuje za bratry a spojence, avšak připouští, že situace české menšiny nedoznala zlepšení, ba naopak v některých případech se spíše zhoršila.

S ohledem na dobu, kdy publikace vyšla, lze již spisek Kladsko domů, domů… považovat za žalozpěv nad zmařenými nadějemi českých vlastenců. S ohledem na tvrdošíjný polský postoj k tomuto problému a vzrůstající tlak Sovětského svazu na uzavření československo-polské smlouvy byl manévrovací prostor naší diplomacie značně omezený. Smlouvou o přátelství a vzájemné spolupráci z března 1947 sice nebyly právně ukončeny nejasnosti v určení státních hranic, ale československá strana jejím podepsáním de facto rezignovala na své nároky na Kladsko.

Citace:

DAVÍDEK, Václav. Kladsko domů, domů… : k provolání Národního výboru pro území Kladska. Praha: Svaz přátel Kladska, 1946. 53 s.

Aktuálně



V úterý 11. 2. 2025 je Armádní muzeum ZAVŘENO

V úterý 11. 2. 2025 je Armádní muzeum ZAVŘENO

10. 02. 2025
Upozorňujeme návštěvníky, že v úterý 11. února 2025 je Armádní muzeum Žižkov…
Odešel Jaroslav Beránek

Odešel Jaroslav Beránek

10. 02. 2025
S lítostí a zármutkem jsme přijali zprávu o úmrtí našeho dlouholetého kolegy Jaroslava…
Únor 1939 – radikální pravice plánuje převrat

Únor 1939 – radikální pravice plánuje převrat

10. 02. 2025
Přijetí mnichovské dohody a následné odstoupení pohraničních oblastí nacistickému Německu znamenalo obrovský…
Jak nacisté okupovali československé pohraničí: muzeum promítlo i unikátní záběry

Jak nacisté okupovali československé pohraničí: muzeum promítlo i unikátní záběry

07. 02. 2025
Další projekce z cyklu „Komentované filmy ze sbírky Vojenského historického ústavu Praha“ se…
Dnes je 150 let od narození Františky Plamínkové, stala se obětí heydrichiády

Dnes je 150 let od narození Františky Plamínkové, stala se obětí heydrichiády

05. 02. 2025
V roce 1942 senátorku Františku Plamínkovou zavraždili nacisté při heydrichiádě. Odmítla odsoudit…