EYLEND, Martin. Modus artis fortificatoriae Belgicus

EYLEND, Martin. Modus artis fortificatoriae Belgicus

Příručky pevnostního stavitelství byly v průběhu raného novověku specifickým typem naukové literatury, který zpravidla stál na pomezí dvou žánrů – vojenských příruček a publikací o architektonickém umění. Většinu fortifikačních manuálů 17. století představují velkoformátové svazky opatřené značným množstvím ilustračních mědirytů, přičemž typografická úroveň těchto publikací je poměrně vysoká. Spolu s často honosnými vazbami se jednalo o reprezentativní exempláře, které jsou dodnes uloženy v mnoha evropských palácových a zámeckých knihovnách a které již v době svého vzniku patřily mezi předměty nemalé hodnoty.

Do tohoto specifického segmentu literatury náleží ovšem také některé knížky kapesních formátů. Ty sice mohly být též bohatě ilustrované a esteticky vázané, ovšem jejich reprezentativnost měla až druhotný význam po jejich prvořadé praktičnosti. Vzhledem ke své menší velikosti i ceně tyto svazky nacházely širšího uplatnění jako pomůcky při práci v terénu. Patřilo mezi ně několik vydání knihy Manuale Architecturae Militaris od Georga Andrease Böcklera v šestnácterkovém formátu (viz zde) nebo také o něco starší kvartová publikace Modus artis fortificatoriae Belgicus od Martina Eylenda, která je předmětem tohoto textu.

O autorovi – Martinu Eylendovi – toho mnoho nevíme. Veškeré informace, které se o něm zpravidla uvádějí, pocházejí právě z jeho fortifikační příručky. Můžeme o něm tedy říci pouze to, že se zabýval fortifikační architekturou – především nizozemským stylem pevnostního stavitelství. Byl činný roku 1624 v Drážďanech, kde tehdy vyšla nejenom představovaná kniha, ale také publikace Compendium artis fortificatoriae, jejíž exemplář je v Knihovně VHÚ uložen též. Při bližším prozkoumání a srovnání obou knih zjistíme, že jsou publikace takřka totožné. Jediným jejich rozdílem je totiž počátek jejich názvů – poté se shodují po obsahové, typografické i ilustrační stránce. O dobovém zájmu o knihu svědčí další vydání, které bylo realizováno u téhož drážďanského nakladatele roku 1632.

Představovaný exemplář byl odborně restaurován roku 2002. Na první pohled nenápadná kniha je opatřena papírovou vazbou potaženou tragantovým (tzn. mramorovaným) papírem. Její informační hodnota je však nemalá. Nahlédneme-li do publikace a srovnáme-li ji s dalšími dobovými příručkami zaměřenými na nizozemské pevnostní stavitelství, zjistíme, že autor navazoval na své předchůdce Georga Günthera Kröla (viz např. zde), nebo Simona Stevina (viz např. zde). Na Eylenda naopak později navázal známý inženýr, matematik a pevnostní stavitel Johannes Faulhaber, který se proslavil mj. dílem Ingeieurs-Schul.

Eylendovu knihu Modus Artis fortificatoriae Belgicus lze doporučit každému, kdo se zajímá o pevnostní stavitelství první poloviny 17. století a v jeho rámci především o nizozemskou fortifikační školu. Jedná se o jeden z podstatných článků vývoje pevnostního stavitelství v raném novověku.

Knihu si lze on-line přečíst zde.

 

Citace:

EYLEND, Martin. Modus artis fortificatoriae Belgicus. Dresden: Wolff Seyffert, 1624. 100 stran.

Popisky k obrázkům:

Aktuálně



Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

20. 12. 2025
Dne 26. listopadu 1944 proběhl v režii sovětských tajných služeb v Mukačevu „I. sjezd…
Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

18. 12. 2025
V letech 1990 až 1991 se Československý samostatný protichemický prapor zapojil do…
Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…