FUČÍK, Julius. Přijde Rudá armáda na pomoc?

FUČÍK, Julius. Přijde Rudá armáda na pomoc?

Otázka možnosti sovětské vojenské pomoci Československu v době mnichovské krize je dokonce i v současnosti živě diskutované téma. Ve své době se jí zabýval i Julius Fučík, levicový novinář a mýtická ikona komunistického odboje za druhé světové války. Konkrétně ve spisu Přijde Rudá armáda na pomoc? Ten vyšel během kritického roku 1938 v porovnání s dnešní dobou v těžko uvěřitelných čtrnácti vydáních.

V první části se Fučík pokouší rádoby seriózně analyzovat vojenský potenciál Rudé armády, ale nadpisy jednotlivých podkapitol jako:  Sovětské letectvo – nejsilnější na světě, Sovětská letadla létají nejdál a nejvýš nebo Tanky, které neznají překážek, víceméně napovídají, že se jedná spíše o nekritickou adoraci sovětských ozbrojených sil.

Druhá část – Fučíkova odpověď na titulní otázku je úvahou, která dochází k očekávatelné odpovědi. Komunisté ve druhé polovině 30. let přešli z rétoriky vymezující se všeobecně vůči prvorepublikovému politickému systému do pozic propagace spolupráce všech protifašistických sil. Tento obrat se mimo jiné opíral o tehdejší zahraniční politiku spolupráce Československa se Sovětským svazem v případě německé agrese. Sovětský svaz měl tedy dle Fučíka beze vší pochybnosti v případě ohrožení republiky nezištně přispěchat na pomoc. Pouze ale pod podmínkou, že o pomoc budou českoslovenští představitelé stát, tedy že se zbaví sil reakce, která by raději uvrhla vlastní lid do nacistického područí, než by si dala ohrozit svůj kapitalistický řád. Fučík v tomto ohledu útočí zejména na představitele čs. politické pravice – Agrární stranu a Národní sjednocení. Takovéto interpretační vzorce používala Komunistická strana i po roce 1945, kdy svalovala vinu za Mnichov – vedle západních buržoazií – hlavně na tuto prvorepublikovou „reakci“. Do ní po roce 1948 zahrnula i prezidenta Beneše a strany středolevého politického spektra.

Představovaná publikace je posledním vydáním Fučíkovy úvahy. Jak bylo pro komunistické spisky té doby typické, jednalo se o verzi upravovanou po konfiskaci. Některé Fučíkovy útoky na „reakční“ prvorepublikové strany donutily i ve 14. edici dobového cenzora k zásahu.  Brožuru vydal vlastním nákladem komunistický senátor František Nedvěd, který shodou okolností zemřel v témže roce jako Julius Fučík. Nikoliv však na berlínském popravišti, ale v sovětském exilu.

Knihu Vojenský historický ústav Praha zdigitalizoval a je on-line dostupná zde.

Citace:

FUČÍK, Julius. Přijde Rudá armáda na pomoc?. Praha: František Nedvěd, [1938]. 32 s.

Aktuálně



Úskalí národnostních vztahů v meziválečném Československu. Kauza takzvaného Machníkova výnosu z roku 1936

Úskalí národnostních vztahů v meziválečném Československu. Kauza takzvaného Machníkova výnosu z roku 1936

17. 02. 2025
Snaha československé vlády o účinnou ochranu utajovaných skutečností se setkala s nežádoucím ohlasem…
Prohlédněte si práci našich restaurátorů. Rubrika Z restaurátorských dílen opět ožívá

Prohlédněte si práci našich restaurátorů. Rubrika Z restaurátorských dílen opět ožívá

14. 02. 2025
Posláním Vojenského historického ústavu Praha je soustavně a cílevědomě shromažďovat písemné a…
Nejtragičtější americký nálet na Prahu se uskutečnil před 80 lety - 14. února 1945

Nejtragičtější americký nálet na Prahu se uskutečnil před 80 lety - 14. února 1945

13. 02. 2025
Za 2. světové války se česká metropole stala terčem leteckého bombardování několikrát,…
Pořad ČT Fokus Václava Moravce se vysílal z Armádního muzea Žižkov, mluvilo se o válce i globální tísni

Pořad ČT Fokus Václava Moravce se vysílal z Armádního muzea Žižkov, mluvilo se o válce i globální tísni

12. 02. 2025
Prostorné atrium Armádního muzea Žižkov, jehož rekonstrukce získala hned několik významných architektonických…
Měřicí hlava pomáhala zdokonalit tvar vrtulových listů

Měřicí hlava pomáhala zdokonalit tvar vrtulových listů

12. 02. 2025
Třetí díl seriálu Poklady z depozitáře na webu iDNES.cz, který mapuje méně…