FUČÍK, Julius. Reportáž, psaná na oprátce : první úplné, kritické a komentované vydání

FUČÍK, Julius. Reportáž, psaná na oprátce : první úplné, kritické a komentované vydání

Večer 24. dubna 1942 došlo v bytě manželů Jelínkových v Praze na Pankráci k razii gestapa. Při ní bylo zatčeno 6 lidí z českého komunistického odboje, mezi nimi i takzvaný profesor Horák. Ve skutečnosti se ale jednalo o devětatřicetiletého člena druhého ilegálního ústředního výboru KSČ Julia Fučíka. Ten následně proslul svojí Reportáží psanou na oprátce a poválečná komunistická propaganda z něho učinila vzor hrdiny komunistického odboje. Jeho zbožštění dosáhlo takové míry, že to reálný obraz tohoto odbojáře po roce 1989 prakticky zcela zprofanovalo.

Sám Julius Fučík byl výrazným českým levicovým intelektuálem. Jeho životopis je poměrně dobře známý, a proto si jej připomeňme jen stručně. Narodil se roku 1903 na Smíchově (připojen k Praze až 1922) v dělnické rodině. Při křtu dostal jméno po svém strýci Juliovi Fučíkovi, slavném hudebním skladateli a vojenském kapelníkovi. Odmaturoval na gymnáziu a poté externě studoval na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. V období první republiky se živil jako novinář, překladatel a literární a divadelní kritik. Členem komunistické strany byl již od roku 1921, po nástupu Klementa Gottwalda roku 1929 do jejího čela se stal stálým šéfredaktorem Rudého práva a po jeho zákazu v roce 1933 se podílel na vzniku levicového periodika Haló noviny, v němž také pracoval jako šéfredaktor. Jeho články byly pro svoji dramatičnost značně oblíbené. Počátkem 30. let navštívil SSSR, kde podlehl sovětské propagandě (tou byli po návštěvě Moskvy ale ovlivněni například i Jiří Voskovec a Jan Werich), a po návratu se stal nekritickým obdivovatelem Sovětského svazu.

Po okupaci ČSR v březnu 1939 se v obavách z represí přestěhoval k rodičům do Chotiměři v severních Čechách, ale roku 1940, kdy po něm pátralo gestapo i na venkově, musel odejít do ilegality a skrýval se v Praze pod falešnou identitou profesora Horáka. Počátkem roku 1941 došlo k likvidaci 1. ilegálního výboru KSČ gestapem, z tohoto orgánu unikl jen Jan Zika, který následně na jaře téhož roku sestavil 2. ilegální výbor strany. Jeho členem se stal i Julius Fučík, který byl pověřen redakcí a vydáváním ilegálního komunistického tisku, hlavně ilegálního Rudého práva. Odbojová činnost českých komunistů se plně rozvinula až v létě 1941 po napadení SSSR. Fučík během války napsal velkou řadu primárně politicko-agitačních článků a prací. Vedle Rudého práva psal i pro ilegální periodika Dělnické noviny, Tábor, Trnaveček, Česká žena, známým se stal i jeho leták z roku 1940 s názvem Otevřený dopis ministru dr. Goebbelsovi, který nesl podpis Představitelé české inteligence. Na jaře 1942 začalo pražské gestapo pracovat na rozbití 2. ilegálního vedení KSČ a během toho se dostalo i na Fučíkovu stopu.

Události osudového večera 24. dubna 1942 dodnes budí debaty a rozpaky, neboť poté, co do bytu Jelínkových vtrhlo devět ozbrojených gestapáků, se Julius Fučík bez odporu vzdal. Stalo se tak přesto, že měl u sebe dvě pistole a použití zbraní při zatýkání bylo vedením strany doporučeno. Fučík sám své chování omlouval obavou o život zbývajících odbojářů. To ovšem vyznívá poněkud alibisticky a Riva Friedová-Kriegelová, která jako jediná ze zatčených přežila válku, jej následně podrobila tvrdé kritice. Po zatčení následovaly brutální výslechy a mučení, stejně jako u všech odbojářů, kteří padli do rukou gestapa živí. Fučík, který měl od mládí zálibu v divadle a hraní, se pak pokusil gestapáky přelstít a „vodit je za nos“. Ve svých výpovědích ale prý poskytoval informace jen o odbojářích, o nichž věděl, že již byli zatčeni. Takovýto způsob „spolupráce“ byl mezi příslušníky odboje poměrně běžný a užívaný. Fučíkovi jeho „vysoká hra“ nějakou dobu fungovala. Nakonec byl ale roku 1943 stejně odsouzen k smrti a 8. září téhož roku v Berlíně ve věznici Plötzensee popraven oběšením.

Během svého pobytu v pankrácké věznici Julius Fučík sepsal ve formě celkem 167 motáků své nejslavnější dílo Reportáž psaná na oprátce. To se podařilo díky dozorci Adolfu Kolínskému uchovat a po válce vydat. Reportáž se pak stala základem fučíkovského kultu, zneužitého komunistickou propagandou. I díky tomu se z Reportáže psané na oprátce stala nejpřekládanější a nejvydávanější česká kniha – do roku 1996 se dočkala 330 vydání po celém světě a byla přeložena do asi 90 jazyků (pro srovnání Dobrý voják Švejk od Jaroslava Haška byl přeložen „jen“ asi do 60 jazyků). Po roce 1990 došlo ke zkoumání původního rukopisu, který byl po analýze provedené pracovníky Kriminalistického ústavu prohlášen za pravý a autentický.

Prezentované první úplné, kritické a komentované vydání je tedy opravdovým a neupraveným svědectvím vězněného odbojáře. Obsahuje nejen samotnou Reportáž, ale také komentáře a vysvětlivky, které zpracovali historik doc. František Janáček a historička a odbojářka Alena Hájková a jež tvoří asi dvě třetiny publikace. Další doplňující texty zaměřené na literární hodnotu díla apod. pochází také od předních specialistů v daných oborech. V neposlední řadě je představovaná kniha doplněna obrazovou přílohou.

Jedná se o práci, která čtenáře nejen seznámí se samotnou Reportáží, jakožto světově nejznámějším dílem české druhoválečné odbojové literatury, ale také s jeho „druhým životem“ a propagandistickým zneužitím. Kniha má proto vysokou literární i dokumentární hodnotu a pomáhá čtenáři vnímat původní Reportáž objektivně a překonat jak „fučíkovský“, tak pozdější „antifučíkovský“ mýtus.

Citace:

FUČÍK, Julius. Reportáž, psaná na oprátce : první úplné, kritické a komentované vydání. Praha : Torst, 1995. 347 s. ISBN 80-85639-46-7

Aktuálně



V úterý 11. 2. 2025 je Armádní muzeum ZAVŘENO

V úterý 11. 2. 2025 je Armádní muzeum ZAVŘENO

10. 02. 2025
Upozorňujeme návštěvníky, že v úterý 11. února 2025 je Armádní muzeum Žižkov…
Odešel Jaroslav Beránek

Odešel Jaroslav Beránek

10. 02. 2025
S lítostí a zármutkem jsme přijali zprávu o úmrtí našeho dlouholetého kolegy Jaroslava…
Únor 1939 – radikální pravice plánuje převrat

Únor 1939 – radikální pravice plánuje převrat

10. 02. 2025
Přijetí mnichovské dohody a následné odstoupení pohraničních oblastí nacistickému Německu znamenalo obrovský…
Jak nacisté okupovali československé pohraničí: muzeum promítlo i unikátní záběry

Jak nacisté okupovali československé pohraničí: muzeum promítlo i unikátní záběry

07. 02. 2025
Další projekce z cyklu „Komentované filmy ze sbírky Vojenského historického ústavu Praha“ se…
Dnes je 150 let od narození Františky Plamínkové, stala se obětí heydrichiády

Dnes je 150 let od narození Františky Plamínkové, stala se obětí heydrichiády

05. 02. 2025
V roce 1942 senátorku Františku Plamínkovou zavraždili nacisté při heydrichiádě. Odmítla odsoudit…