GROSGEBAUER, Martin. Vom Feldmessen

GROSGEBAUER, Martin. Vom Feldmessen

Počátky matematiky můžeme spatřovat již v pravěku, kdy tehdejší člověk potřeboval spočítat několik předmětů, případně je směnit za konkrétní počet jiných předmětů. Nejen aritmetika, ale i geometrie začaly rozvíjet svůj vědecký potenciál v řadě významných starověkých říší, mezi které patřily Mezopotámie, Egypt, Indie (jejímž přínosem bylo mj. objevení čísla nula) nebo Řecko. Stejně jako většina ostatních věd i matematika v Evropě v období středověku upadala a k jejímu opětovnému rozvoji došlo až v průběhu renesance po rozšíření povědomí o spisech antických učenců, ale především po seznámení se evropských humanistů s díly arabských matematiků.

V průběhu 16. století byly jedním z hlavních předmětů zkoumání matematiky neměnné geometrické útvary. Rozvoj matematických věd v 17. století přinesl například objev logaritmů Johnem Napierem, zatímco René Descartes se stal zakladatelem analytické geometrie, když roku 1637 publikoval spis La Géometrie, v němž uvedl základní metody této části geometrie. Rozvoj knihtisku na počátku raného novověku značně napomohl šíření nových vědeckých (a tedy i matematických) objevů mezi učenci. Vedle zásadních geometrických děl, díky kterým mohou dnešní badatelé dokumentovat vývoj renesančních věd a vzdělanosti, vznikla v příslušné době též řada drobnějších spisů souvisejících s geometrií. Tyto publikace byly určeny různým typům specialistů – balistické knihy dělostřelcům, spisy o civilním i vojenském stavitelství inženýrům, příručky o vyměřování terénu geodetům.

V Knihovně VHÚ Praha nalezneme všechny typy těchto knih, z nichž některé jsme v naší rubrice již představili. Mezi ně patří např. Novum instrumentum geometricum Leonharda Zublera (viz http://www.vhu.cz/exhibit/zubler-leonhard-novum-instrumentum-geometricum/ ) o nových geodetických pomůckách, nebo fortifikační příručka Jeana Errarda (viz http://www.vhu.cz/exhibit/errard-jean-fortificatio/ ). Ne všechny exempláře ve fondu Knihovny VHÚ jsou ovšem zaměřeny čistě na vojenství. K publikaci Modus Artis fortificatoriae Belgicus od Martina Eylenda, která pojednává o nizozemském pevnostním stavitelství, byl v minulosti přivázán spis Martina Grosgebauera Vom Feldmessen. Na tuto knihu se nyní zaměříme.

O autoru publikace Martinu Grosgebauerovi se nám do dnešních dnů nedochovaly prakticky žádné informace. Můžeme konstatovat pouze to, co o sobě sám uvedl na stránkách své příručky, a tedy že působil jako lesmistr v durynském Hennebergu kolem roku 1596. Jeho spis Vom Feldmessen je publikací kvartového formátu o rozsahu 36 listů. Většinu jejího obsahu představují ukázky geometrických obrazců (doplněné hojnými ilustracemi) s vyložením postupu jejich sestrojení či počítání jejich vlastností. Výuka geometrie v tomto případě nemá sloužit primárně ke vzdělávání pevnostních stavitelů či dělostřelců, jako je tomu v případě většiny podobných spisů ve fondu knihovny, ale jedná se o příručku pro tzv. Feldgeschworene, tedy osoby, které v dnešním Bavorsku, Porýní-Falci a částečně též v Durynsku pomáhaly označovat hranice pozemků stavěním hraničních kamenů a výměnou poškozených či zničených hraničních znamení.

Představovaná publikace Von Feldmessen na první pohled vypadá jako řada geometrických příruček určených profesím souvisejícím s vojenskou vědou, a možná právě proto byla v minulosti spojena do jednoho svazku s příručkou pevnostního stavitelství. Jedná se ovšem o poměrně originální publikaci z fondu Knihovny VHÚ Praha, která byla zaměřena na čtenáře z řad osob pečujících o tehdejší hranice.

Knihu si můžete on-line přečíst zde.

Citace:

GROSGEBAUER, Martin. Vom Feldmessen. Schmalkalden : Bey Michel Schmück, 1596. [36] l., il.

Aktuálně



Nejtragičtější americký nálet na Prahu se uskutečnil před 80 lety - 14. února 1945

Nejtragičtější americký nálet na Prahu se uskutečnil před 80 lety - 14. února 1945

13. 02. 2025
Za 2. světové války se česká metropole stala terčem leteckého bombardování několikrát,…
Pořad ČT Fokus Václava Moravce se vysílal z Armádního muzea Žižkov, mluvilo se o válce i globální tísni

Pořad ČT Fokus Václava Moravce se vysílal z Armádního muzea Žižkov, mluvilo se o válce i globální tísni

12. 02. 2025
Prostorné atrium Armádního muzea Žižkov, jehož rekonstrukce získala hned několik významných architektonických…
Měřicí hlava pomáhala zdokonalit tvar vrtulových listů

Měřicí hlava pomáhala zdokonalit tvar vrtulových listů

12. 02. 2025
Třetí díl seriálu Poklady z depozitáře na webu iDNES.cz, který mapuje méně…
Únor 1939 – radikální pravice plánuje převrat

Únor 1939 – radikální pravice plánuje převrat

11. 02. 2025
Přijetí mnichovské dohody a následné odstoupení pohraničních oblastí nacistickému Německu znamenalo obrovský…
V úterý 11. 2. 2025 je Armádní muzeum ZAVŘENO

V úterý 11. 2. 2025 je Armádní muzeum ZAVŘENO

10. 02. 2025
Upozorňujeme návštěvníky, že v úterý 11. února 2025 je Armádní muzeum Žižkov…