„Dne 9. ledna 1942 v 01.45 zachytil Londýn na vlně 3105 kHz Potůčkovo volání.“ Vysílačka Libuše patřící parašutistům ze Silver A tak poprvé navázala kontakt s londýnským ústředím a po dalších několika dnech, kdy se odstraňovaly technické obtíže ve spojení, mohli po více než tříměsíční odmlce představitelé československého exilu opět komunikovat s domácím odbojem.
Skupina Silver A byla vysazena v počtu tří mužů (npor. Alfréd Bartoš, rtm. Josef Valčík a čet. Jiří Potůček) v noci z 28. na 29. prosince 1941 spolu s výsadky Anthropoid a Silver B. Jednalo se přitom o již třetí pokus o vysazení skupiny (při druhém se jejich letadlo dostalo nad Protektorát, ale silná bouře výsadek znemožnila). Silver A byl tedy k seskoku připravený jako třetí paravýsadek ze západu po operacích Benjamin a Percentage. Hlavním cílem operace bylo navázat kontakt s domácím odbojem a zajistit spojení pomocí vysílačky s krycím názvem Libuše. Domácí odboj byl totiž, zvláště po nástupu Reinharda Heydricha do funkce říšského protektora, tvrdě zasažen německými represivními složkami a gestapo pozatýkalo řadu lidí a rozbilo řadu odbojových skupin. Počátkem října 1941 zmlkla vysílačka Sparta provozovaná členy organizace ÚVOD (Ústřední vedení odboje domácího) a během října a počátku listopadu byly zlikvidovány výsadky ze SSSR. Příslušníci skupiny Silver A, kteří 29. prosince 1941 přistáli poblíž Pardubic, měli tedy velmi obtížný a důležitý úkol.
Nadporučíku Alfrédu Bartošovi se podařilo navázat spojení s domácím odbojem, s ÚVODem, se štábním kapitánem Morávkem ze skupiny Tří králů (součást vojenské odbojové organizace Obrana národa), jeho prostřednictvím i s proslulým agentem A-54 Paulem Thümmelem a se sokolskou odbojovou organizací Jindra. Zároveň začal budovat vlastní rezidenční síť, respektive sítě spolupracovníků a podporovatelů (samostatnou zpravodajskou síť vybudoval i Josef Valčík, než musel Pardubicko opustit), které se rozrostly až na asi 140 lidí. Hlavní úkol skupiny spočíval v zajištění spojení exilového a domácího odboje, sekundárně šlo o práci zpravodajskou, ale členové výsadku pracovali i na dalších úkolech. Josef Valčík se například podílel také na operaci Canonbury, tedy na pozemním označení a osvětlení plzeňské zbrojovky pro letecké bombardování, které proběhlo 26. dubna 1942 (na akci spolupracovali výsadkáři ze skupin Silver A, Anthropoid a Out Distance spolu s domácími odbojáři), a samozřejmě také na přípravě a provedení samotného atentátu na Heydricha.
Alfréd Bartoš na jaře žádal o posily a Londýn vyslal do bývalého Československa dalších 18 parašutistů výsadkových skupin Out Distance, Zinc, Bioscop, Bivouac, Steel, Intransitive a Tin. Alfréd Bartoš se následně stal velitelem a organizátorem všech paraskupin, které s ním dokázaly navázat kontakt. Rozsáhlá odbojová činnost byla ale značně obtížná, ubytování a stravování výsadkářů vysoce riskantní a jejich protivník – gestapo – velmi schopný. Přesto skupina Silver A dokázala plnit svoji funkci až do úspěšného atentátu na Heydricha. Následné běsnění Němců a popravy dovedly výsadkáře Karla Čurdu k tomu, že se sám přihlásil na gestapu, zradil své spolubojovníky a učinil obsáhlou výpověď. Ta přivedla gestapo na stopu výsadkářů, včetně příslušníků skupiny Silver A. Zatímco Josef Valčík dobojoval svůj poslední boj 18. června 1942 v kryptě kostela svatého Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, Alfréd Bartoš padl 21. června 1942 v Pardubicích do léčky gestapa a po přestřelce a pronásledování obrátil v bezvýchodné situaci zbraň proti sobě. Radistovi Jiřímu Potůčkovi se ještě 30. června podařilo v Končinách prostřílet se z obklíčení, ale unikal jen tři dny, než jej 2. července u Trnové zastřelil protektorátní četník. Přestože skupina Silver A byla rozbita, její půlroční působení v Protektorátu je považováno za mimořádně úspěšné.
Prezentovaná publikace od předního odborníka na domácí odboj a paravýsadky, dřívějšího pracovníka VHÚ Praha, pplk. PhDr. Zdeňka Jelínka, CSc., patří k nejlepším a nejkomplexněji pojatým titulům věnujícím se problematice čs. výsadkových operací 2. světové války. Její druhé rozšířené a aktualizované vydání, které vyšlo vázané v pevných deskách roku 2010, navíc obsahuje oproti vydání prvnímu řadu velmi cenných doplňků. V prvé řadě je třeba uvést, že editorem díla byl další specialista na domácí protinacistický odboj, historik a archivář Mgr. Vojtěch Šustek, který původní Jelínkův text doplnil vlastními poznámkami, přičemž došlo k rozšíření již tak solidního poznámkového aparátu. K původnímu textu byly připojeny ještě dvě velmi hodnotné odborné studie; první s názvem Jiří Potůček, radiotelegrafista Silver A z pera Libora Pařízka, druhá od Ing. Josefa Plzáka, CSc., s názvem Analýza agenturního rádiového spojení se stanicí Libuše. V neposlední řadě byla kniha rozšířena o obsáhlou šestašedesátistránkovou obrazovou přílohu od Jaroslava Čvančary. Publikace vyšla v nakladatelství Scriptorium ve spolupráci s občanským sdružením Galacie. Vedle již zmíněného poznámkového aparátu je dílo vybaveno seznamem pramenů a literatury a také jmenným rejstříkem.
Citace:
JELÍNEK, Zdeněk. Operace Silver A. 2. rozšířené a aktualizované vyd. Praha : Scriptorium, 2010. 335, lxvi s. ISBN 978-80-87271-28-5