Tužková kresba českého malíře Jindřicha Vlčka představuje pohled do interiéru skromné ubikace českých vojáků v ruském zajateckém táboře Berezovka u Věrchně-Udinska, kde umělec strávil většinu roku 1916. V místnosti, ozářené ostrým světlem, panuje poklidná atmosféra předvánočního času. Autor dokázal pracovat mistrně s technikou tužkové kresby. Prostou kombinací různých druhů šrafování dosáhl výrazné plasticity obrazu.
Umělecká díla Jindřicha Vlčka (1885–1968) se vyznačují autentickou monumentalitou, ať již jde o civilní nebo válečnou tvorbu. Hluboce promyšlené kompozici nedochází dech podél okrajů plátna či kartonu. Výsledná práce pak budí dojem, jakoby pokračovala za hranice rámu. Umělec nepoužíval bělobu ani kvaš, tvořil čistá akvarelová díla podle anglických vzorů. Vodové barvy nanášel na plochu širokými a ostrými štětci, které se využívají spíše v technice olejomalby. Jindřich Vlček je svým dílem považován za moderního a ryze českého válečného umělce. Teoretik umění Václav Vilém Štech o něm napsal: „Nebyl sám, kdo těžil ze slavné historie národního vojska, on však v díle došel nejvýše a sáhl nejhlouběji. Došel až ke kořenům národní a lidské povahy naší a vynesl odtud pravzor české statečnosti, pratyp českého vojáka“.
Papír, tužka, 19 x 28 cm.
Kresba byla získána do sbírky Vojenského historického ústavu Praha formou nákupu v roce 1922.