Josef Váchal, Válka, 1919.

Josef Váchal (1884–1969), český grafik, tiskař a vizionář narukoval na frontu v roce 1916. Po několika dnech byl však propuštěn domů do Prahy z důvodu celkové tělesné slabosti. O rok později jej už válka neminula. Pro Váchala se stal pobyt na italské frontě doslova utrpením.  Válku skutečně nenáviděl, proto ji bojkotoval v každém směru. Využíval všech dostupných možností, aby se dostal co nejdále od centra bojů. Při přesunu s proviantem byl na jaře 1917 zasažen střepinou z granátu. V místě zranění na pravé noze se mu vytvořila flegmóna, a tak strávil dva týdny ve vojenské nemocnici v Soči. Po uzdravení přijal nabídku místního faráře na výmalbu tamějšího kostela. V Soči strávil několik dalších klidných měsíců. Jeho umělecké stopy jsou pravděpodobně dodnes dochovány pod pozdějšími přemalbami interiéru kostela.

Po návratu domů vydal Josef Váchal své vzpomínky na válku s vlastními ilustracemi v knize Malíř na frontě. Dílo bylo vytištěno na kvalitní papír vysoké gramáže. Vyšlo v omezeném nákladu několika stovek kusů v roce 1929. Prezentovaný dřevoryt je součástí souboru více než čtyřiceti ilustrací ke zmíněné knize. Soubor je na přebalu označen autorem jako výtisk č. 1. Byl otištěn na velmi jemný japonský papír a umístěn do pasparty z ručního papíru. U ilustrace je dochován také autorův popis a signování. Dřevoryt je alegorickým zobrazením války – zla, jež je personifikováno dvěma hlavními aktéry světového konfliktu – rakousko-uherského císaře Františka Josefa I. a německého císaře Viléma II. Mír v podobě lidské lebky je vykoupen životy tisíců padlých vojáků na evropských bojištích.

Josef Váchal byl nesporným mistrem barevného dřevorytu. Množství barev, které dokázal přenést z jedné tiskové desky na papírovou plochu, je dodnes obdivuhodné. Své grafické soubory, opatřené specifickým písmem, vydával v nákladech jen několika kusů. Také proto jsou jeho díla dnes tolik ceněna. Teoretické znalosti v oboru grafiky shrnul Váchal v rozsáhlé práci pod názvem Receptář barevného dřevorytu z roku 1934. K tisku autor vyřezal a odlil 12 000 písmen, připravil 100 barevných dřevorytů. Kniha o 280 stranách vyšla v sedmi úplných exemplářích. Stejně málo dostupným dílem pro veřejnost se stala i Šumava umírající a romantická, která vyšla v roce 1931 v omezeném počtu 11 výtisků.

Ruční papír, dřevoryt, 6,5 x 6,5 cm.

Vzácný prvotisk ilustrací ke knize Malíř na frontě byl získán do sbírky Vojenského historického ústavu v Praze v roce 1934 od Anny Mackové, která strávila s Josefem Váchalem desítky let společného života.