MEDEK, Rudolf. O našich legiích, dětech a zvířátkách v Sibiři.

Jedním z předních literárních témat prvorepublikové československé literatury jsou legionáři. Spíše než o vyhraněný žánr se jednalo o poměrně široké spektrum literatury, ať již faktografické, beletristické, či balancující na pomezí, jehož společným jmenovatelem bylo právě téma československých legií a jejich státotvorného významu. V kontextu doby je nasnadě, že literatura tohoto okruhu často plnila i vzdělávací a osvětový účel zaměřený na všechny skupiny čtenářstva. Výjimkou tím pádem nebyli ani dětští čtenáři, jimž byla určena dnes představovaná kniha Rudolfa Medka.

Kniha O našich legiích, dětech a zvířátkách v Sibiři oproti dojmu, který může název budit, není prvoplánově jednoduchou dětskou literaturou s převažující ilustrační stránkou, ale takřka beletristické podání vzniku a působení čs. legií v Rusku. Formou několika vyprávění je popsán vznik legií a jeho příčiny, epizody ze života legionářů i civilistů jak v Rusku, tak v českém zázemí a věrna svému názvu se uzavírá příběhem o medvědu Míšovi. Jednotlivé kapitoly jsou prokládány krátkými tematickými básněmi a řadou perokresebných ilustrací Oldřicha Cihelky. Celkové vyznění poukazuje na didaktickou roli, která byla literatuře této tematiky přikládána, a tuto beze zbytku plní. Z dnešního pohledu se však dikce knihy může zdát poněkud přepjatá, subjektivní a zkreslující.

Pozastavme se u osoby autora, Rudolfa Medka. Královéhradecký rodák jevil od raného věku zájem o literaturu a poezii, získal učitelské vzdělání a v předválečném období vyučoval v okolí Hradce Králové. V roce 1913 absolvoval roční vojenskou službu, zkrácenou ze zdravotních důvodů, po jejímž ukončení se na čas vrátil k původní činnosti. Koncem roku 1914 byl však mobilizován a nasazen na východní frontu v řadách rakousko-uherského pěšího pluku č. 88. Na základě svého národoveckého přesvědčení záhy přeběhl a vstoupil do České družiny, která následně vytvořila základ 1. čs. střeleckého pluku. Během válečných let působil na frontě jako průzkumník, zúčastnil se mj. bitvy u Zborova, ale také v oblasti literární a publikační činnosti; mj. byl zakladatelem časopisu Československý voják. Během repatriace čs. legionářů po ruské revoluci se také účastnil jednání se Sověty a byl jedním z předních koordinátorů legionářské cesty domů. Po návratu do Československa nastoupil službu v pravidelné armádě, kde zastával několik administrativních funkcí, aby byl v roce 1920 ustanoven do funkce ředitele nově založeného Památníku odboje. Pokračoval ve své literární činnosti, krom řady dalších titulů například dramatem Plukovník Švec, básnickou sbírkou Lví srdce, či rozsáhlou prózou Ohnivý drak. Jeho vlastní vzpomínky převyprávěné do podoby dětské knihy O našich legiích, dětech a zvířátkách v Sibiři pak mezi jeho zpravidla vážnými tématy svým laděním poněkud vyčnívá.

Medkova slibná kariéra pokračovala, v roce 1931 byl povýšen na generála a postupem času se stal jedním z předních představitelů legionářské literatury. Díky svým vyhraněným názorům a inklinaci k pravé části politického spektra se často dostával do konfliktu jak s tehdejšími vládami, tak i s Československou obcí legionářskou, kterou roku 1926 opustil, ačkoli stál o pět let dříve u jejího zrodu. Až do mnichovské krize pokračoval ve své činnosti literární i jako ředitel Památníku osvobození. Po okupaci v roce 1939 se stáhl z veřejného života, byl propuštěn z Památníku osvobození a krátce působil na ministerstvu školství. Nedlouho před plánovaným odchodem do penze v roce 1940 zemřel.

Kniha O našich legiích, dětech a zvířátkách v Sibiři tak zůstává pozoruhodným mementem doby svého vzniku, i unikátem v rámci Medkovy tvorby.

Citace:

MEDEK, Rudolf. O našich legiích, dětech a zvířátkách v Sibiři. Praha: Šeba, 1933.