Otto Gutfreund, Z fronty, kolem 1918.

Otto Gutfreund, Z fronty, kolem 1918.

Český sochař a legionář Otto Gutfreund (1889–1927) je považován za jednoho z nejlepších českých umělců 20. století. Věhlas jeho tvorby dosáhl evropských rozměrů již před první světovou válkou, zejména díky jeho plastice „Úzkost“ (1911–1912). V roce 1914 se přihlásil do řad českých a slovenských dobrovolníků, bojujících na straně Francie proti státům Ústředních mocností. Stál u zrodu Roty Nazdar a účastnil se prvních bojů naší zahraniční jednotky v oblasti Champagne.

Když byla Rota Nazdar po bitvě u Arrasu zrušena, dostal se do sporu s francouzským vojenským velením. Byl zajat a celé dva válečné roky 1916–1818 strávil v internačních táborech. Vysílen každodenní fyzickou prací tvořil za dlouhých večerů tužkové a uhlové kresby do svých deníků či na čtvrtky papíru. Sochařské tvorbě se za těchto extrémních podmínek věnovat nemohl. Až v prosinci 1918 byl díky intervenci členů československé vlády propuštěn. Následující dva roky žil v Paříži ve velmi nuzných podmínkách. Po dlouhém přesvědčování přátel se rozhodl v roce 1920 přece jen vrátit do svobodné republiky. Osud však nepřál mimořádnému sochaři naplno rozvinout talent a pokračovat v úspěšné tvorbě. V červnu roku 1927 Otto Gutfreund utonul nešťastnou náhodou ve Vltavě. Přesto však zanechal v českém poválečném umění nesmazatelnou stopu. Během posledních let vytvořil několik významných veřejných zakázek - například studie figur československých legionářů pro Památník odboje, logo pro Škodovy závody v Praze nebo reliéf pro průčelí Legiobanky v Praze Na Poříčí.

Ukázkou umělcovy tvorby z doby jeho válečné internace je i prezentovaná tužková kresba, kombinovaná s uhlovou technikou. Dokonale ponurou atmosféru díla vytváří sklánějící se figury pochodujících vojáků, kteří odolávají nepřízni počasí. Kresba se podobně jako další dochovaná díla tohoto autorova období vyznačuje hlubokou expresivitou, podmíněnou krutými podmínkami, v nichž byl vězněn.

Papír, tužka, uhel, 124 x 224 mm.

Kresba byla získána do sbírky Vojenského historického ústavu Praha v roce 1924 formou nákupu od autora.

Aktuálně



6. října 1944: Dukla. Překroucený a zneužitý, přesto důležitý příběh československých vojáků

6. října 1944: Dukla. Překroucený a zneužitý, přesto důležitý příběh československých vojáků

06. 10. 2026
Dne 6. října roku 1944 stanuli vojáci 1. československého armádního sboru v…
Přijďte 6. října na seminář: 1916 – válkou zahlceni. Jak se válka dotkla vojáků, obyvatel i odboje

Přijďte 6. října na seminář: 1916 – válkou zahlceni. Jak se válka dotkla vojáků, obyvatel i odboje

05. 10. 2026
Ani třetí rok světového zápasu, ještě zhoubnější než ten předchozí, nepřinesl na…
V jízdárně ruzyňských kasáren se vzpomínalo na popravené před 85 lety

V jízdárně ruzyňských kasáren se vzpomínalo na popravené před 85 lety

02. 10. 2026
Jedno z nejpamátnějších míst novodobé historie - pietní místo v jízdárně ruzyňských…
V Opavě se konala 10. mezinárodní konference COHA

V Opavě se konala 10. mezinárodní konference COHA

01. 10. 2026
Zástupci Vojenského historického ústavu Praha se ve dnech 17.–18. září 2026 zúčastnili…
František Slunečko / 2. října 1886 Mladá Vožice – 10. prosince 1963 Praha

František Slunečko / 2. října 1886 Mladá Vožice – 10. prosince 1963 Praha

01. 10. 2026
Na začátku října 2026 uplyne 140 od narození Františka Slunečka, pozdějšího významného…