Sovětská busola systému Adrianov z pozůstalosti Oldřicha Kvapila
Fotogalerie
Vojenskou busolu systému Adrianov navrhl v roce 1907 ruský vojenský kartografu Vladimír Nikolajevič Adrianov (1875–1938). Praktická busola zaznamenala několik exportních úspěchů a v roce 1940 byla její náramková verze zavedena i do výbavy Dělnicko-rolnické rudé armády. V letech 2. světové války se s busolami Adrianov mohli důvěrně seznámit i vojáci československé vojenské jednotky v SSSR.
Busola se vyznačuje jednoduchou konstrukcí, která postačuje pro základní orientaci v terénu. Otočný kotouč disponuje stupnicí o 360 stupních, případně 6000 milsech. Z dalších částí lze zmínit aretaci střelky a průzor pro zaměření bodu v krajině. Na rozdíl od většiny dnešních systémů není busola Adrianov plněna kapalinou, což se projevuje v delším čase nutném pro ustálení střelky.
Prezentovaná busola byla vyrobena v roce 1943 a na zadní straně má vyryto písmeno „K“, které odkazuje k osobě majitele. Tím byl kontroverzní československý důstojník a příslušník oranské skupiny Oldřich Kvapil (12. 11. 1918 1. 1. 2011). Stín na jeho příkladnou válečnou kariéru vrhli především boje u vesnice Machnówka na počátku karpatsko-dukelské operace, kdy ve snaze zabránit panice zahájil palbu do prchajících vojáků svého vlastního praporu. Po válce se přimkl ke komunistické straně a dosáhl generálské hodnosti. Pro nesouhlas s okupací Československa byl v roce 1975 z armády propuštěn a až do důchodu pracoval jako dělník v pivovaru.
Materiál: bakelit, kov, sklo, kůže
Rozměry: průměr busoly 48 mm, výška busoly 15 mm, délka řemínku 282 mm, šířka řemínku 10 mm
Kompas věnoval tehdejší plk. Oldřich Kvapil do sbírky VHÚ Praha v roce 1966.
Aktuálně
Příjezd Československé samostatné obrněné brigády k Dunkerku
Přijďte 13. října na přednášku o historii prvního československého odboje a Rotě Nazdar
Ústava, která provázela první prezidentské sliby. Na Vítkově je k vidění jen do 1. listopadu
Dnes je Památný den sokolstva. Připomínáme si oběti sokolů a sokolek
6. října 1944: Dukla. Překroucený a zneužitý, přesto důležitý příběh československých vojáků
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
