TOMAN, Hugo. Husitské válečnictví za doby Žižkovy a Prokopovy

Hugo Toman, český právník, novinář a historik, žijící v letech 1838–1898, publikoval řadu právních, archeologických a historických studií, ve kterých se zaměřoval především na období husitských válek a státní právo.  Kniha Husitské válečnictví za doby Žižkovy a Prokopovy bývá oprávněně označována za jeho nejvýznamnější dílo. Vznikla až na samém sklonku autorova života, jejího vydání se ale již nedožil. Zemřel v padesáti devíti letech na zápal plic V Podhoří, dnešní Praze-Troji. O korektury a vydání knihy se potom postarala jako správkyně jubilejního fondu Královská česká společnost nauk, od které také těsně před smrtí v únoru 1898 obdržel jubilejní cenu za toto dílo.

Období prvních husitských válek mezi lety 1419–1437 bývá chápáno jako jeden z významných mezníků českých, ale i evropských dějin. Kromě toho, že v tomto období začala česká církevní reformace a došlo v něm k řadě politicko-sociálních proměn, přineslo řadu inovací a nových prvků ve vojenské taktice. V průběhu husitských válek se více rozšířilo užití palných zbraní a byla vybudována taktika využívající vozové hradby. Vozy byly pro defenzivní taktiku vedení boje použity již dříve, ale teprve až v rámci husitských vojsk s ní bylo pracováno cíleně, v rámci jednotlivých vojenských operací.

Dílo, které je rozděleno na pět knih, zaujímá především šíří a komplexností zpracovaného tématu. Na základě dobových pramenů, zejména pak dochovaných českých a německých vojenských řádů, instrukcí a synodních zápisů se Toman snaží rekonstruovat strukturu a složení českých a německých vojsk, řády vzájemně komparuje, věnuje se jejich typologii a vzájemným vztahům. Obzvlášť se pak zabývá vládou a zřízením táborských polních a domácích vojsk. Samostatně se věnuje některým významným osobnostem této doby, vojenským hejtmanům, kněžím a správcům vojska. Toman neopomíjí ani konstrukci a vývoj jednotlivých typů palných zbraní, vybavení vojska a snaží se podle něj rekonstruovat pravděpodobný vzhled válečného vozu a taktiku jeho užití v rámci bitvy. Část knihy je věnována vývoji fortifikace vybraných husitských měst, hradů a tvrzí v této době a taktice, kterou husitská vojska používala k dobývání měst a hradů.  Popisuje také průběh vybraných významnějších bitev, tažení a konfliktů, mezi nimi například bitvu na Vítkově, obléhání Vyšehradu, bitvu u Mostu. Vše pak zasazuje do historických souvislostí. Nemalým přínosem jsou v samém závěru otištěné české a německé řády, se kterými Toman v rámci knihy pracuje. Zde je ovšem na místě podotknout, že zpracované německé řády a instrukce můžeme také najít v ediční řadě Deutsche Reichstagsakten unter Kaiser Sigmund.

Kniha je vázaná v pevné vazbě, má 468 stran, v rámci textu nacházíme 18 černobílých obrazových příloh a v samotném závěru je připojeno dalších devět. Dále kniha obsahuje řadu přehledových tabulek. Husitské válečnictví za doby Žižkovy a Prokopovy bylo vydáno roku 1898 nakladatelstvím Královské české společnosti nauk v Praze.

Přestože dnešního čtenáře dělí od roku vydání více než 118 let a bádání v mnoha směrech od té doby pokročilo a je tedy třeba brát některá tvrzení s jistou rezervou, řadí se tato publikace stále mezi základní díla věnující se této problematice a badateli by určitě neměla být opomenuta.

Knihu si můžete online přečíst zde.

Citace:

TOMAN, Hugo. Husitské válečnictví za doby Žižkovy a Prokopovy, Praha: Královská česká společnost nauk, 1898. 468 s.