TSCHORN, Rudolf. Bouřliváci.

TSCHORN, Rudolf. Bouřliváci.

Roku 1928 vyšla ve vlastenecky zaměřené edici Knihovna rotmistrů publikace s názvem Bouřliváci. Její autor Dr. Rudolf Tschorn (1892–1939) zde navázal na své starší knihy zabývající se dějinami vojenství, jakými byly např. Z doby probuzení o buditelích mezi vojáky v době národního obrození, Janu Jeníkovi z Bratřic, Tomáši Burianovi a Michalovi Siloradovi Patrčkovi, nebo Boží bojovníci o osobnostech husitského válečnictví, Janu Žižkovi, Mikulášovi z Husi, Prokopu Holém, Janu Čapkovi ze Sán a Janu Roháči z Dubé.

„Bouřliváky“, které Tschorn ve své knize popisuje, jsou míněni Milota Zdirad Polák, František Alexandr Zach a Ferdinand Čenský. Autor používal při práci na biografiích těchto vojáků řadu titulů sekundární literatury, dobových novinových článků a jejich vlastních literárních pozůstalostí. Životopisy Zacha a Čenského obšírněji zpracoval jako vůbec první. Obzvláště práce na pasážích o Ferdinandu Čenském nebyla dle vlastních slov autora nikterak obtížná, protože mohl vycházet z Čenského dochované bohaté korespondence, vlastních pamětí, rodinné kroniky a literární pozůstalosti, kterou Tschornovi zapůjčil Čenského syn Jaroslav.

Milota Zdirad Polák (1788–1856) se narodil v rodině ševce v Zásmukách. Vzhledem ke svým dobrým školním výsledkům se ve svých devatenácti letech stal pomocným učitelem v pražském sirotčinci, zlákala ho ovšem vojenskáslužba. Roku 1808 vstoupil do rakouské armády shromažďované proti Napoleonovi jako dobrovolník. Roku 1809 bojoval u Aspern-Esslingu a u Wagramu, v roce 1813 u Drážďan a u Lipska. Po skončení napoleonských válek se zúčastnil tažení proti neapolské revoluci roku 1821. V letech 1827–1830 a poté znovu od roku 1837 působil jako učitel českého jazyka a literatury ve vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě. V průběhu svého života se vypracoval do hodnosti generálmajora a byl povýšen do šlechtického stavu s přídomkem „ze Zdiradova“. V českém prostředí se proslavil především jako vlastenecký básník, přesto je třeba zmínit, že se v průběhu svého života české myšlence vzdálil, český jazyk přestal v běžné mluvě používat a též své děti vychoval německy.

Ferdinand Čenský (1829–1887) pocházel z rodiny starosty v Čechticích. Studoval nejprve na gymnáziích, později filozofii na pražské univerzitě. Již od mládí byl literárně činný, přičemž jeho články byly považovány za radikální. Právě jeden z nich v roce 1851 vyvolal nelibost úřadů, kvůli které byl po osmiměsíční vazbě odveden na vojnu. V roce 1859 bojoval jako nadporučík v řadách píseckého pěšího pluku č. 11 v Itálii v bitvách u Melegnana a u Solferina. Již tehdy začal s výukou češtiny v italských vojenských posádkách. Během války roku 1866 bránil jižní Tyrolsko před Garibaldim stále v řadách 11. píseckého pluku. V roce 1869 získal místo učitele českého jazyka a literatury na vídeňské akademii – podobně jako 40 let před ním Polák. Dosáhl hodnosti setníka a českému jazyku vyučoval soukromě i syny arcivévody Karla Ludvíka, a to Františka Ferdinanda (pozdějšího následníka trůnu zavražděného roku 1914 v Sarajevu) a Otu. Čenský se zabýval českým jazykem i historií a o těchto tématech publikoval řadu článků. Jedním z jeho významných činů bylo vytvoření německo-českého vojenského slovníku. Pouhý týden před zánikem habsburské monarchie byla po něm pozůstalá vdova společně s jejich synem dědičně povýšena do šlechtického stavu.

František Alexandr Zach (1807–1892) se na rozdíl od dvou výše uvedených „bouřliváků“ neproslavil v podunajské monarchii, ale v Srbsku, kde je dodnes uznáván. Narodil se v Olomouci, ovšem vyrůstal v Brně, kde jeho otec vlastnil hostinec. Vystudoval tamní gymnázium a poté práva ve Vídni. V roce 1831 se chtěl zapojit do bojů v polském povstání na straně Poláků, poté žil ve Francii, kde se věnoval studiu teorie vojenství. Později byl hlavou polské emigrace vyslán jako zpravodajec do Srbska. Po účasti na slovanském sjezdu v Praze roku 1848 ve funkci náčelníka štábu prošel 1. a 2. tažením slovenských dobrovolníků proti uherským povstalcům v letech 1848-1849, kde získal první praktické vojenské zkušenosti. Po ukončení války v Uhrách se vrátil do Bělehradu, kde díky známostem se srbskými veliteli z revolučních válek 1848-1849 založil dělostřeleckou školu (pozdější vojenskou akademii). Také rozšířil a modernizoval zbrojovku v Kragujevaci během doby, kdy působil jako její ředitel. Získal hodnost generála a funkci náčelníka generálního štábu (jím modernizované) srbské armády, kterou připravil na střetnutí s Osmanskou říší. Války v roce 1876 se zúčastnil jako velitel ibarské armády, ale záhy musel na tento post rezignovat, neboť zanedbání lékařské péče po banálním úrazu chodidla vedlo k amputaci jeho pravé nohy nad kolenem. Přesto se do následující války s Tureckem (1878) zapojil jako pobočník a poradce srbského knížete Milana Obrenoviće (později prvního srbského krále). Roku 1882 se vrátil do Brna, kde o deset let později také zemřel. V Srbsku je dodnes považován za zakladatele moderního srbského vojenství.

Životní osudy uvedených tří osobností se od sebe v různých bodech značně liší, přesto lze o všech těchto mužích říci, že byli českými vojáky vlasteneckého smýšlení, a právě proto se jejich osudy staly tolik žádanými v době první republiky, kdy se nový československý stát obracel ke své vlastenecké minulosti.

Citace:

TSCHORN, Rudolf. Bouřliváci. Praha: Svaz čs. rotmistrů, 1928. 237 s., il.

Aktuálně



Úskalí národnostních vztahů v meziválečném Československu. Kauza takzvaného Machníkova výnosu z roku 1936

Úskalí národnostních vztahů v meziválečném Československu. Kauza takzvaného Machníkova výnosu z roku 1936

17. 02. 2025
Snaha československé vlády o účinnou ochranu utajovaných skutečností se setkala s nežádoucím ohlasem…
Prohlédněte si práci našich restaurátorů. Rubrika Z restaurátorských dílen opět ožívá

Prohlédněte si práci našich restaurátorů. Rubrika Z restaurátorských dílen opět ožívá

14. 02. 2025
Posláním Vojenského historického ústavu Praha je soustavně a cílevědomě shromažďovat písemné a…
Nejtragičtější americký nálet na Prahu se uskutečnil před 80 lety - 14. února 1945

Nejtragičtější americký nálet na Prahu se uskutečnil před 80 lety - 14. února 1945

13. 02. 2025
Za 2. světové války se česká metropole stala terčem leteckého bombardování několikrát,…
Pořad ČT Fokus Václava Moravce se vysílal z Armádního muzea Žižkov, mluvilo se o válce i globální tísni

Pořad ČT Fokus Václava Moravce se vysílal z Armádního muzea Žižkov, mluvilo se o válce i globální tísni

12. 02. 2025
Prostorné atrium Armádního muzea Žižkov, jehož rekonstrukce získala hned několik významných architektonických…
Měřicí hlava pomáhala zdokonalit tvar vrtulových listů

Měřicí hlava pomáhala zdokonalit tvar vrtulových listů

12. 02. 2025
Třetí díl seriálu Poklady z depozitáře na webu iDNES.cz, který mapuje méně…