V prosinci 1942 uplynulo právě sedm let od doby, kdy byl poprvé zvolen Edvard Beneš československým prezidentem. Čs. ústava z roku 1920 stanovovala volební období prezidenta ČSR právě na sedm roků, tudíž tou dobou měl vypršet Benešovi jeho mandát. V rámci deklarace zachování kontinuity československého státu se odvolával druhý zahraniční odboj na zákony meziválečné republiky, a proto byla tato záležitost projednávána 3. prosince na zasedání exilové československé vlády 1942. Závěry jednání byly o den později předneseny čs. Státní radě (exilové náhradě parlamentu). Referát předsedy vlády Jana Šrámka i odpověď předsedy Státní rady Prokopa Maxy je možné shlédnout na titulní straně týdeníku Čechoslovák. Vláda se odvolala na zmíněnou čs. ústavu, která stanovovala trvání mandátu prezidenta do té doby, než proběhne řádná volba, která nemohla být – jak se vyjádřil Šrámek: „v dané době“ - vykonána. Na titulní straně Čechoslováka pak začínají související články od Šrámka a ministra Jaroslava Stránského o Benešově prezidentském mandátu, víceméně adoračního rázu.
Co šlo jen těžko opomenout, byla Benešova abdikace z 5. října 1938. Benešovský odboj tento akt pokládal za protiprávně vynucený a stejně jako podřízení se mnichovské dohodě tedy od začátku neplatný. Podle přístupu „jakoby se nic nestalo“ tak odboj pokládal Benešův prezidentský mandát za platný, stejně jako nepřetržitou právní existenci státu v jeho předmnichovských hranicích. A to bez ohledu na dosti pádné argumenty odpůrců tohoto pojetí, kteří například poukazovali na Benešův abdikační dopis pro tehdejšího ministerského předsedu Jana Syrového, ve kterém přímo uvádí, že učinil své rozhodnutí svobodně a ze svého osobního přesvědčení.
Týdeník Čechoslovák byl nejdůležitějším tištěným médiem čs. zahraničního odboje, vycházel v několika drobnějších obměnách názvu (Čechoslovák v Anglii, Čechoslovák v zahraničí) od r. 1939 až do konce roku 1945, celou dobu sídlila redakce v Londýně. V posledních měsících existence londýnské redakce měl již za úkol fungovat primárně jako krajanský zpravodaj o domácích událostech. Od roku 1946 měl list dle prohlášení končící redakce vycházet v Československu jako „ústřední krajanský věstník“. Podle všeho k tomu však nikdy nedošlo.
Digitalizovaný týdeník Čechoslovák z fondů knihovny VHÚ je dostupný na Digitální studovně Ministerstva obrany zde.
Citace:
Čechoslovák. roč. 4, č. 50. Londýn: MZV ČSR, 1942, 10 s.