Vlček Jindřich: Interiér venkovského stavení u Berezovky; 1917

Vlček Jindřich: Interiér venkovského stavení u Berezovky; 1917

Jindřich Vlček je pokládán za mistra akvarelové techniky, které se věnoval až do konce své umělecké dráhy. Ve sbírkách Vojenského historického ústavu je uloženo několik stovek jeho drobných tužkových kreseb, akvarelů a olejomaleb. Prezentovaná kresba zobrazuje typickou podobu ruského vesnického stavení, jak jej umělec znal v době svého pobytu v zajateckém táboře v Berezovce. Jednoduché vybavení místnosti působí velmi útulně. Malíř přizpůsobil tóny barev celkovému dojmu čistoty a uspořádanosti prostoru.
Jindřich Vlček absolvoval Umělecko-průmyslovou školu ve Vídni, v letech 1905–1906 Akademii výtvarných umění u profesora Schwaigra. Pro názorové rozpory s oficiální politikou se Vlček dobrovolně vzdal stipendia na vídeňské Akademii a odjel do Ameriky. V roce 1908 byl však po návratu doma zadržen a dva měsíce vězněn za nesplnění úředních předpisů. V roce 1914 narukoval do vojenské služby, o rok později odešel na východní frontu, kde byl krátce nato zajat. Až do roku 1918 pobýval v ruských zajateckých táborech v Darnici, Orenburku a Berezovce u Vrchně-Udinska. Po vstupu do čs. legií byl zařazen k písařskému oddělení štábu čs. vojska na Rusi. V letech 1918–1920 cestoval po sibiřské magistrále, aby zaznamenal velmi autenticky krajinu a místa, kudy procházeli příslušníci čs. pluků.
Do Československa se Jindřich Vlček vrátil 23. lodním transportem v srpnu roku 1920 lodí President Grant. Poté byl přidělen k Uměleckému oddělení Památníku odboje. V roce 1922 odjel se členy komise Památníku odboje na zborovské bojiště za účelem exhumace ostatků Neznámého vojína. Dva měsíce se Jindřich Vlček věnoval uměleckému ztvárnění místa, kde se udála jedna z nejslavnějších bitev našich dějin. Ve třicátých letech opustil umělec Prahu a natrvalo se usadil v Hradci Králové, kde se věnoval volné tvorbě.

Kresba byla získána formou nákupu od autora v první polovině dvacátých let.

Vlček Jindřich: Interiér venkovského stavení u Berezovky; 1917; akvarel, papír; 19,5 x 26 cm

Aktuálně



Přijďte 13. října na přednášku o historii prvního československého odboje a Rotě Nazdar

Přijďte 13. října na přednášku o historii prvního československého odboje a Rotě Nazdar

10. 10. 2026
VHÚ Praha vás srdečně zve na přednášku historiků VHÚ Praha Petra Matějčka…
Ústava, která provázela první prezidentské sliby. Na Vítkově je k vidění jen do 1. listopadu

Ústava, která provázela první prezidentské sliby. Na Vítkově je k vidění jen do 1. listopadu

09. 10. 2026
V Národním památníku na Vítkově s hrobem Neznámého vojína je v expozici Symboly…
Dnes je Památný den sokolstva. Připomínáme si oběti sokolů a sokolek

Dnes je Památný den sokolstva. Připomínáme si oběti sokolů a sokolek

08. 10. 2026
Na počátku října 1941 vrcholila první vlna teroru, který Reinhard Heydrich rozpoutal…
6. října 1944: Dukla. Překroucený a zneužitý, přesto důležitý příběh československých vojáků

6. října 1944: Dukla. Překroucený a zneužitý, přesto důležitý příběh československých vojáků

06. 10. 2026
Dne 6. října roku 1944 stanuli vojáci 1. československého armádního sboru v…
Přijďte 6. října na seminář: 1916 – válkou zahlceni. Jak se válka dotkla vojáků, obyvatel i odboje

Přijďte 6. října na seminář: 1916 – válkou zahlceni. Jak se válka dotkla vojáků, obyvatel i odboje

05. 10. 2026
Ani třetí rok světového zápasu, ještě zhoubnější než ten předchozí, nepřinesl na…