Výroční zpráva Vojenského zeměpisného ústavu za rok 1925.

Výroční zpráva Vojenského zeměpisného ústavu za rok 1925.

Vojenská kartografie má na českém území dlouhou tradici. Obor se v čistě národní dikci začal prvotně formovat již za první světové války v československých legiích v Rusku, kdy příslušné úlohy plnilo Topografické oddělení štábu „Čechovojsk“. Stejně jako drtivá většina ostatních orgánů bylo i toto oddělení dislokováno v železničních vagonech a na poněkud spartánské poměry dobře technicky vybaveno. V Československu pak můžeme jako nejzazší bod určit 27. listopad 1918, kdy Vrchní velitelství Československé branné moci vydalo rozkaz č. 8 o zřízení kartografického oddělení při MNO, do jehož struktur bylo oddělení zařazeno 18. prosince téhož roku. Mezi první úkoly, které oddělení řešilo, patřila archivní rozluka s Rakouskem, týkající se i vojenské topografie, kterou na českém území do té doby zajišťoval k. u k. Militärgeographisches Institut s hlavním sídlem ve Vídni. Další otázkou se též stal nový vhodný objekt pro příslušné oddělení. Budova, projektovaná Bedřichem Feuersteinem v letech 1921–1923, byla dokončena v roce 1925 v tehdejší Bučkově, dnešní Rooseveltově ulici v pražské Bubenči a sloužila Vojenskému zeměpisnému ústavu až do roku 2003.

Vojenský zeměpisný ústav pak v prvorepublikovém období vyvíjel činnost v následujících oblastech: astronomicko-geodetické oddělení provádělo, jak název napovídá, práce astronomické, nivelační a geodetické, především však triangulační. Ty byly podstatné především pro přesné vymezení průběhu hraniční linie. Toto oddělení spadalo pod několik komisí – jednu pro každý příslušný sousední stát. Komise měly mezinárodní složení se zastoupením mj. sousedního státu a dohodové mocnosti. Kartografické oddělení zpracovávalo původní návrhy podrobných topografických map, například úředních, speciálních, ale i školních. Popisný odbor pak prováděl studijní a výzkumné akce v terénu a pro vojenské a ústavní potřeby aplikoval materiál řady vědeckých oborů, zejména geografie, geologie, hydrologie a v neposlední řadě také meteorologie.

K činnosti ústavu nedílně patří i výroční zprávy. Dnes představovaný titul, sice Výroční zpráva za rok 1925, formálně ani strukturálně nevybočuje z očekávaného úzu, přináší však pozoruhodné informace badatelům i zájemcům o vojenskou kartografii, ale i kartografii na českém území jako takovou. Pozoruhodné jsou především kapitoly shrnující vědeckou činnost. Ta kromě stanovených úkolů ústavu zahrnovala i pedagogickou činnost, včetně přednášek některých pracovníků na vysokých školách. O cíleném budování informační základny pak svědčí kapitola Archiv a knihovna, shrnující především publikační činnost pracovníků a knihovní a archivní akvizici – za rok 1925 byl knihovní fond obohacen o skoro tisícovku svazků převážně zahraniční odborné literatury, získáván byl většinou formou přidělení, ale i nákupy, výměnami a dary. Zaznamenána je i vlastní produkce o 239 svázaných brožurách. Samostatná kapitola pak pojednává o stavbě nového objektu v Bubenči, stěhování ústavu a popisuje i stísněné podmínky provizorního sídla ústavu v soukromých domech na pražském Újezdě. Součástí svazku této výroční zprávy je i mapová příloha s ukázkami stěžejních děl za daný rok, v tomto případě se přílohy týkají tehdy aktuální triangulace a nivelace.

Svazek je zajímavý i z provenienčního hlediska. Přídeští nese exlibris škpt. Karla Hlávky (1895–1965), geologa, mineraloga, památkáře a především vojenského kartografa, který ve Vojenském zeměpisném ústavu působil v prvorepublikovém období a podílel se na jeho poválečné obnově. Jeho písemná pozůstalost se v současnosti nachází v Archivu Národního muzea. Exlibris, ovlivněné grafickým názorem symbolismu a avantgardy, připomínající styl zejména Františka Koblihy, stojí v pozoruhodném kontrastu s věcností obsahové stránky.

Citace:

Výroční zpráva za rok 1925. Praha: Nákladem vlastním, 1926.

Aktuálně



Jak nacisté okupovali československé pohraničí: muzeum promítlo i unikátní záběry

Jak nacisté okupovali československé pohraničí: muzeum promítlo i unikátní záběry

07. 02. 2025
Další projekce z cyklu „Komentované filmy ze sbírky Vojenského historického ústavu Praha“ se…
Dnes je 150 let od narození Františky Plamínkové, stala se obětí heydrichiády

Dnes je 150 let od narození Františky Plamínkové, stala se obětí heydrichiády

05. 02. 2025
V roce 1942 senátorku Františku Plamínkovou zavraždili nacisté při heydrichiádě. Odmítla odsoudit…
Připomínáme si 80 let od Jaltské konference

Připomínáme si 80 let od Jaltské konference

05. 02. 2025
Každou významnou mezinárodní událost provázejí různé konspirační teorie. Výjimkou není ani konference…
Přednáška Za císaře i republiku přeložena o týden

Přednáška Za císaře i republiku přeložena o týden

03. 02. 2025
Z technických důvodu je přednáška přeložena z 11. na 18. února 2025.…
Největší námořní katastrofa v dějinách. Po zásahu sovětských torpéd zahynulo přes 9000 lidí

Největší námořní katastrofa v dějinách. Po zásahu sovětských torpéd zahynulo přes 9000 lidí

03. 02. 2025
Letos uplyne 80 let od osvobození Československa a konce druhé světové války.…