Plakety za péči o válečné hroby převzali i historici VHÚ

Slavnostní setkání u příležitosti předání Plakety za péči o válečné hroby se uskutečnilo v budově Armádního muzea Žižkov. Čtyři z nich převzali historici Vojenského historického ústavu Praha za dlouhodobou badatelskou činnost, zpřístupňování dokumentů a spolupráci při péči o válečné hroby.

+4

Ředitel odboru pro válečné veterány Ministerstva obrany plukovník Robert Speychal a ředitel Vojenského historického ústavu Praha, brigádní generál Aleš Knížek předali v budově Armádního muzea Žižkov pamětní plakety „Péče o válečné hroby“.

Plaketa je udělována osobám, které dlouhodobě pečují o válečné hroby i těm, kteří se svou prací zasluhují o to, že se na jména padlých nezapomíná. Plaketu uděluje Odbor pro válečné veterány a válečné hroby Ministerstva obrany ČR.

Oceněni byli:

Svatava Grygarová, Krajský úřad Olomouckého kraje
za aktivní a příkladnou koordinaci péče o válečné hroby v Olomouckém kraji

PhDr. Martin Herzán MSC, soukromý badatel
za dlouhodobou údržbu pomníků padlých vojáků, péči o památku československých vojenských letců a za publikační činnost o historii bezpečnostních složek.

Mgr. Marek Fišer, Mgr. Tomáš Jakl, Mgr. Tomáš Kykal a PhDr. Jiří Plachý, Ph.D. – Vojenský historický ústav Praha
za dlouhodobou badatelskou práci k zachování památky vojáků padlých v 1. a 2. světové válce a za související publikační činnost.

Podrobnější informace k našim oceněným kolegům, kterým blahopřejeme:

Mgr. Marek Fišer

Jeho odborný zájem se týká zpřístupňování digitálních dokumentů, zvláště pak těch, které mohou využít badatelé v oblasti historických věd. Dále se zabývá dějinami českého prostředí v 1. polovině 20. století (nejen) z vojenskohistorické perspektivy. Spolu s Tomášem Kykalem je autorem portálu Digitální studovna Ministerstva obrany ČR, jenž od roku 2015 zpřístupňuje tištěné a archivní prameny z různých paměťových institucí MO a dalších partnerů k dějinám vojenství a válek na našem území. Tato informační báze poskytuje jedinečný přístup ke zdrojům využitelným pro zpracování evidence válečných hrobů a válečných ztrát.

Mgr. Tomáš Jakl

Soustavně se věnuje vědeckému bádání a publikování v oblasti dokumentace válečných hrobů, zejména na témata československých válečných hrobů na území Ruské federace z doby první světové a ruské občanské války a válečných hrobů na území české republiky z doby druhé světové války. Aktivně a dlouhodobě se účastnil prací česko-ruské a česko-slovenské mezivládní komise pro válečné hroby a meziresortní komise pro válečné hroby MO ČR.

Nejbližší přednáška Tomáše Jakla má název Obrněné vlaky v Pražském povstání a uskuteční se 8. června od 18:00 v Armádním muzeu na Žižkově. Rezervujte si své místo rezervaceakce@vhu.cz

Jeho nedávná přednáška „Barikády v Pražském povstání“ přilákala na dvě desítky zájemců

Mgr. Tomáš Kykal

Zabývá se dějinami vojenství a armády v Rakousku-Uhersku a Československu s důrazem na období první světové války a prvních meziválečných let. Věnuje se také problematice digitalizace historických pramenů a uplatnění technologických inovací při jejich zpracování.

Spolu s Markem Fišerem je autorem portálu Digitální studovna Ministerstva obrany ČR, jenž od roku 2015 zpřístupňuje tištěné a archivní prameny z různých paměťových institucí MO a dalších partnerů k dějinám vojenství a válek na našem území. Tato informační báze poskytuje jedinečný přístup ke zdrojům využitelným pro zpracování evidence válečných hrobů a válečných ztrát.

Tomáše Kykala si můžete přijít poslechnout na přednášky Pátrání po vojácích první světové války. Nejbližší bude 23. 5. a má název Čs. legionáři, „nelegionáři“ i rudoarmějci – účast, prosím, rezervujte rezervaceakce@vhu.cz. O první přednášku z této série byl velký zájem. Tématem bylo, jak pracovat s digitalizovanými materiály z 1. světové války.

PhDr. Jiří Plachý, Ph. D.

V minulých letech se jako vědecký pracovník Vojenského historického ústavu zabýval problematikou padlých a zemřelých vojáků československé armády z let 1938-1939, provedl základní výzkum dochovaných hrobů v ČR, na Slovensku a na území dnešní Zakarpatské oblasti Ukrajiny a vznesl podnět k prohlášení těchto hrobů v ČR za hroby válečné. Dále se zabýval sumarizací ztrát československých zahraničních jednotek na Západě v letech 2. světové války a s tím spojenou problematikou jejich válečných hrobů.