Ve Vojenském historickém ústavu pořádáme mezinárodní konference pro odborníky, ale i řadu workshopů pro veřejnost, kde se zájemci o vojenskou historii mohou dozvědět i nejnovější informace z historického výzkumu. Zde najdete informace o tom, co chystáme a přinášet i přehled toho, co už je za námi a jaké na to byly reakce. Z některých přednášek pořizujeme záznamy, které po jejich zpracování zveřejňujeme.
Také letos pokračujeme v sérii přednášek historiků Vojenského historického ústavu Praha. Do konce června jste měli příležitost sledovat dva cykly - zajímavosti z 1. světové války a vybrané filmy z našich sbírek, které doplnily komentáře historiků.
V září začíná nový cyklus. Série projekcí bude mít název Tvorba Československého armádního filmu od 50. do 60.let 20. století, přednáškový cyklus pak Vybrané kapitoly z dějin československého (českého) zbrojního průmyslu/Příběhy známých i zapomenutých lidí, zbraní a podniků. Začínáme hned v září.
Cyklus přednášek VHÚ Praha 2025–2026

Cyklus deseti přednášek a projekcí pracovníků Vojenského historického ústavu Praha představí problematiku vývoje, výroby, prodeje a využívání zbraní a vojenského materiálu. Přednášky přiblíží z různých úhlů a perspektivy vybraná témata od dvacátých do osmdesátých let dvacátého století. Problematika se zdaleka nedotýká jen vojáků, ale především konstruktérů a průmyslu. Ten hrál v Československu té doby vždy významnou roli. Přednáškové prezentace doplní i dva filmové večery, které představí unikátní dokumenty ze sbírek Vojenského historického ústavu Praha.
Filmové projekce ve VHÚ Praha 2025 - 2026

Cesta k vrcholnému období československé armádní kinematografie
Nový cyklus se zaměří na tvorbu Československého armádního filmu v padesátých až šedesátých letech 20. století. Touto organizací tehdy prošla celá řada významných československých režisérů a kameramanů, kteří zde zanechali svou stopu hlavně v oblasti hraného a dokumentárního filmu. Prezentace se zaměří na tyto málo známé a často umělecky velmi zdařilé snímky. Divák během deseti projekcí filmového cyklu pozná, jak výrazně se v souvislosti se změnami společenského a politického klimatu proměňoval také československý armádní film.
Cesta k vrcholnému období československé armádní kinematografie - cyklus promítání
Nová témata a interpretace historie v hrané filmové tvorbě Studia ČAF v šedesátých letech
Historická témata v hrané armádní filmové tvorbě budou reprezentovat dva filmy. Krátký snímek Cesty (1967, 33 min., režie Jozef Sedláček a Petr Ruttner) je specifickou variací na známý hraný film Kočár do Vídně. Koprodukční film V hodine strachu… (1968, 49 min., režie Milan Růžička) byl natočen podle novely Františka Švantnera Sedliak. Je to působivé psychologické drama sedláka, který je na horské samotě ve slovenských horách konfrontován s realitou partyzánské války.
Velké dějiny i příběhy známých i zapomenutých lidí, zbraní a podniků. Vybrané kapitoly z dějin československého (českého) zbrojního průmyslu - cyklus přednášek
Chemický průmysl
V přednášce půjde o nastínění problémů spojených s produkcí protiplynových ochranných prostředků ve 20. a 30. letech 20. století v Československu. V prvních poválečných letech nebyl, i přes dojmy a zkušenosti ze skončeného světového konfliktu, tlak na vývoj moderních ochranných prostředků nijak důrazný. S nárůstem hrozby nového válečného konfliktu však MNO muselo hledat v první polovině 30. let cestu k zabezpečení dostatečného množství kvalitních ochranných protiplynových prostředků pro armádu. To se jí nakonec podařilo i díky dohodám s takovými soukromými subjekty jako byla firma Baťa a.s.
Přednáší: Mgr. Zdeněk Polčák
Zájemci se podívají do podzemního protileteckého krytu, kde sídlilo Vojenské velitelství Velké Prahy „Bartoš“ v Bartolomějské ulici.
Provází: Tomáš Jakl
přihlaste se: rezervaceakce@vhu.cz
Více zde: Zveme vás na květnovou komentovanou vycházku na velitelské stanoviště generála Kutlvašra
Cesta k vrcholnému období československé armádní kinematografie - cyklus promítání
Nová témata a interpretace historie v dokumentárních filmech Studia ČAF v šedesátých letech
Historická témata tak jak je v šedesátých letech ve svých dokumentech zpracoval Rudolf Krejčík, Ivan Balaďa a Rudolf Adler. Film o německém iredentismu v předválečném Československu Pátá kolona (1962, 38 min., režie Rudolf Krejčík) je ještě klasickým narativním dokumentem. Filmy Cintorín bez mena (1963, 22 min., režie Ivan Balaďa) a Pět dopisů Karla Hiršla (1968, 24 min., režie Rudolf Adler) jsou již vytvořeny jako efektní a specificky pojatá díla, kde historické téma je základem pro vyjádření hlubší myšlenky s nadčasovou platností.
Přednáší: Milan Hrubý a PhDr. Jiří Plachý, Ph.D.
Velké dějiny i příběhy známých i zapomenutých lidí, zbraní a podniků. Vybrané kapitoly z dějin československého (českého) zbrojního průmyslu - cyklus přednášek
Rozvoj zbrojního průmyslu a jeho konverze na přelomu osmdesátých a devadesátých let
Zbrojní průmysl zaznamenal vrchol v roce 1987, co do objemu i hodnotového vyjádření. Splnění požadavků Spojeného velení Varšavské smlouvy však přinášelo enormní zatížení pro chřadnoucí československou ekonomiku, která již nebyl ve stavu udržet tak vysoké tempo zbrojení. Již na sklonku 80. let došlo k omezení výroby a po politických změnách i k její velmi rychlé konverzi. Svou roli sehrálo více faktorů – přechod Varšavské smlouvy na obranou doktrínu a posléze i její zrušení, hospodářské problémy ostatních členských států Varšavské smlouvy, které vedly k redukci objednávek zbraní a vojenské techniky, i nesolventnost odběratelů z rozvojových zemí. Překotná konverze zbrojní výroby měla závažné sociální důsledky a stala se součástí sporů, které provázely rozdělení společného státu.
Přednáší: PhDr. Jaroslav Láník, CSc.
Cesta k vrcholnému období československé armádní kinematografie - cyklus promítání
Umělecký vrchol československé armádní filmové tvorby – filmový experiment šedesátých let
Politického uvolnění v šedesátých letech využili režiséři a kameramani armádního filmu k vlastnímu osobitému ztvárnění témat, která je zajímala. Už to nebyla jen úzce zaměřená armádní tvorba, vznikala také díla s civilními náměty i filmy experimentální a v mnohém provokativní. Projekce představí umělecké experimentální filmy některých režisérů armádního filmu.
Filmy: Legenda (1963, 10 min., režie Jozef Sedláček) Človek vo veľkej hale (1964, 19 min., režie Ivan Balaďa), Metrum (1967, 10 min., režie Ivan Balaďa), Snové scény (1969, 22 min., režie Vladimír Drha), Člověk neumírá žízní (1970, 22 min., režie Václav Hapl).
Cesta k vrcholnému období československé armádní kinematografie - cyklus promítání
Hrané osvětové filmy ČAF – mimořádné události s tragickým koncem
Představení osvětové hrané filmy, které varují vojáky před utonutím, alkoholizmem, nezodpovědnou a lehkomyslnou manipulací se zbraní a dopravními nehodami.
Filmy: Puška tvůj kamarád (1956, 15 min., režie Ivo Toman), Ze soboty na neděli (1958, 12 min., režie Vladimír Sís), 7 životů (1957, 18 min., režie Pavel Háša), Sen (1957, 17 min., režie Karel Kachyňa), Mne sa to nemôže stať (1955, 16 min., režie Ján Lacko).
Velké dějiny i příběhy známých i zapomenutých lidí, zbraní a podniků. Vybrané kapitoly z dějin československého (českého) zbrojního průmyslu - cyklus přednášek
Výstavba československého opevnění – velká výzva pro domácí průmysl / Nedokončené stejnokrojové a výstrojní projekty v čs. Armádě
První část přednášky se zaměřila na budování čs. opevnění v letech 1935 – 1938 nejen jako na vojensko-strategický projekt, ale i jako na impuls pro domácí průmysl. V druhé části na vývoj výstroje a stejnokrojů včetně vývoje balistických vest v 60. letech a návrhů, které se nerealizovaly.
Přednášel: PhDr. Ivan Fuksa
Velké dějiny i příběhy známých i zapomenutých lidí, zbraní a podniků. Vybrané kapitoly z dějin československého (českého) zbrojního průmyslu - cyklus přednášek
Oběť, symbol i vývozní artikl komunistického režimu. Příběh „otočného“ samopalu ČZ 247
Zbraně mají své osudy, některým modelům však byly dopřány spletitější než jiným. Ve vrchovaté míře to platí pro samopal ČZ 247, označovaný rovněž továrním kódem 015. Vznikl v roce 1947 modernizací předválečného vzoru 38, po odmítnutí Československou armádou byl nabízen v zahraničí a jeho sériová výroba začala na jaře 1948 pro Egypt. Jenže pak se Československo rozhodlo podporovat pouze Izrael. Tím začala anabáze, která v historii tuzemské zbrojní výroby těžko hledá srovnání.
Příběh samopalu ČZ 247 (015) ukazuje, jak se po roce 1945 proměňoval přístup vedení země a KSČ k obrannému průmyslu, zbrojnímu exportu a nakládání s vojenským materiálem. Řeč bude také o „kulturním životě“ těchto zbraní, jenž zahrnuje roli symbolu Lidových milicí a účinkování na stříbrném plátně.
Přednáší: Mgr. David Pazdera
Cesta k vrcholnému období československé armádní kinematografie - cyklus promítání
Hrané osvětové filmy ČAF – vtipná osvěta 50. a 60. let
V závěrečné projekci věnované hrané armádní osvětové tvorbě se promítly filmy, které vtipným způsobem reagují na různé nešvary v armádě. Ústrojová nekázeň je s nadsázkou kritizována ve snímku Křivé zrcadlo (1956, 13 min., režie Karel Kachyňa), alkoholizmus v Pokušení (1957, 12 min., režie Karel Kachyňa), nepořádnost a lajdáctví ve filmu Vojín Pěnkava (1964, 10 min., režie Ivo Toman). Režisér Milan Růžička se v osvětové tvorbě zaměřil na žánr grotesky. Němá groteska Věčná touha, aneb Pif a Paf (1966, 16 min., režie Milan Růžička) je o snaze dvou vojáků dostat se z kasáren za děvčaty. Šikanu Růžička kritizuje ve hvězdně obsazené grotesce Dobrá rada je nad zlato (1964, 14 min., režie Milan Růžička).
PŘEHLED VŠECH PŘEDNÁŠEK V CYKLECH (pro detail klikněte na název):
KOMENTOVANÉ FILMOVÉ ARCHIVY ZE SBÍREK VOJENSKÉHO HISTORICKÉHO ÚSTAVU