SPENCER, Charles. Prince Rupert : the last cavalier

Dne 17. prosince 1619 se na Pražském hradě narodil českému králi syn. Malého prince pojmenovali jménem Ruprecht (Rupert) a stal se pravděpodobně nejslavnějším českým princem. Přestože patří v historiografii k všeobecně známým osobnostem, málokdy bývá spojován s našimi dějinami. Přesto jej například Čechokanaďané považují za symbolického prvního Čecha v Kanadě. Připomeňme si proto blíže osobnost prince Ruprechta Falckého.

Ruprecht se narodil v Praze jako čtvrté dítě (třetí syn) českého krále a falckého kurfiřta Fridricha, jehož povstalí čeští stavové zvolili za nového krále po detronizaci Habsburků a který byl korunován teprve 4. listopadu 1619. V českém království neměl možnost zapustit kořeny, neboť po prohrané bitvě na Bílé hoře (8. 11. 1620) byl rodinou odvezen do emigrace v Holandsku. Přesto se uvádí, že ve věku tří let již mluvil německy a částečně také anglicky, francouzsky a česky a jeho první slova byla „Chvalte Pána“ v češtině! Vychováván byl částečně v Haagu, částečně na dvoře svého strýce, anglického krále Karla I. Studoval na univerzitě v Leidenu a později i v Oxfordu. Jako syn krále v exilu v době třicetileté války se pochopitelně stal vojákem a to již ve věku 14 let jako člen tělesné gardy svého slavného prastrýce Frederika Hendrika Oranžského. Účastnil se již obléhání Rheinbergu roku 1633, bojů proti Španělům roku 1635 a po návratu z Anglie roku 1637 úspěšného obléhání Bredy. V následujícím roce byl ale 17. října zajat císařskými v prohrané bitvě u Vlotho. V zajetí strávil dlouhé tři roky, než byl po intervenci olomouckého arcibiskupa a rakouského arcivévody Leopolda Viléma, s nímž se v zajetí spřátelil, propuštěn výměnou za slib, že již nebude bojovat proti císaři.

Roku 1641 se dostal do Anglie, kde ale mezitím propukla občanská válka mezi králem a parlamentem. Ruprecht se připojil k silám svého strýce, záhy se stal nejznámějším a nejuznávanějším vojevůdcem královské strany a král jej odměnil titulem vévody z Cumberlandu. Roku 1645 byl jmenován vrchním velitelem roajalistů, ale jeho nedostatek diplomatických schopností u dvora a častý sarkasmus mu nadělaly mnoho nepřátel. Po vojenských neúspěších, které byly do značné míry ovlivněny dvorskou politikou, byl roku 1646 z královských služeb propuštěn. Následující rok sloužil ve francouzském vojsku proti Španělům, ale v okamžiku vypuknutí další občanské války v Anglii se opět vrátil na stranu svého zajatého strýce. K financování dalšího boje bylo třeba získat peníze, a proto se Ruprecht s několika loděmi vydal na dráhu korzára, či spíše piráta. Přestože válka skončila již v lednu 1649 vítězstvím parlamentaristů a popravou Karla I., Ruprecht se vrátil do Evropy až roku 1654.

Ruprecht se následně nepohodl s anglickými roajalisty v exilu a odešel k bratrovi do Falce. Následně rok stavěl armádu pro vévodu z Modeny a poté, co se roku 1657 z dvorských důvodů nepohodl se starším bratrem, vstoupil do služeb císaře Ferdinanda III. (paradoxně tak český princ sloužil českému králi). Obdržel hodnost polního podmaršála a zapojil se do vojenských operací v Uhrách a Sedmihradsku.

Roku 1660 došlo v Anglii k restaurování monarchie a králem se stal Ruprechtův bratranec Karel II. Ruprecht se vrátil do Anglie a zaujal místo v královské radě. Oceněny byly také jeho zkušenosti z válčení na moři a jako anglický admirál (nakonec dokonce nejvyšší lord admirál) sehrál důležitou roli v anglo-holandských válkách let 1665−1667 a 1672−1674. Angažoval se také v koloniálních záležitostech, a když byla roku 1670 založena Společnost Hudsonského zálivu, stal se Ruprecht jejím prvním guvernérem a správcem. Země kolem Hudsonského zálivu byly pojmenovány na jeho počest Zemí prince Ruprechta.

Nelze opominout ani Ruprechtův přínos na poli vědecké práce – stal se jedním ze tří zakladatelů Královské společnosti (pro vědu). Sám byl velmi inteligentní a zabýval se matematikou, kryptografií, vývojem dělostřeleckých zbraní a s tím spojenou metalurgií. Princ Ruprecht zemřel 29. listopadu 1682. Ačkoliv se nikdy neoženil, se svými milenkami měl několik dětí. Za zmínku stojí, že jeho syn Dudley Bard padl v císařských službách při obléhání Budy roku 1686.

Prezentovanou knihu napsal britský historik, novinář a šlechtic Charles Spencer, 9. earl Spencer, vikomt z Althorpu (mladší bratr princezny Diany). Jeho obsáhlá biografie o princi Ruprechtovi je jednou z posledních publikovaných prací věnovaných tomuto známému vojevůdci. Je postavena na solidní pramenné základně s klasickým poznámkovým aparátem. Text je doplněný barevnou obrazovou přílohou a několika mapkami vybraných Ruprechtových bitev či cest. Kniha vyšla jak v pevné, tak v brožované vazbě, přičemž ve fondu knihovny je výtisk vázaný v pevných deskách.

Věříme, že při příležitosti kulatého výročí princova narození tato jeho biografie osloví širší čtenářskou obec zájemců o dějiny třicetileté války i 17. století obecně. Nakonec v českých vojenských dějinách se mnoho světoznámých admirálů nevyskytuje a životní příběh prince Ruprechta by vydal na dobrodružný seriál.

Citace:

SPENCER, Charles. Prince Rupert : the last cavalier. London : Weidenfeld and Nicolson, 2007. 430 s. ISBN:978-0-297-84610-9