Automatické palné zbraně

Automatická puška („samostříl“) Krnka, výrobní číslo 3

Automatická puška („samostříl“) Krnka, výrobní číslo 3

  V průběhu prvních let existence republiky stálo MNO před řadou problémů, souvisejících nejen s formováním vojenských útvarů a těles, ale také s jejich vyzbrojováním. Úzký vztah k vítězným mocnostem upevnila především francouzská vojenská mise, jejíž představitelé stanuli v čele Generálního štábu MNO. Hledání moderní automatické zbraně úzce souviselo se zaváděním nové výcvikové doktríny, jež […]

Automatická puška („samostříl“) Krnka, výrobní číslo 2

Automatická puška („samostříl“) Krnka, výrobní číslo 2

  Označení samostříl je spojováno především s mechanickými zbraněmi, tedy s kušemi, případně se s ním setkáme u nástražných zařízení. Přesto byl, byť poměrně krátce, používán čs. vojenskou odbornou terminologií na počátku dvacátých let minulého století. Neskrývalo se za ním nic jiného než automatická puška, schopná střelby jednotlivými ranami a dávkami. V prvních letech existence […]

Čs. pokusný kulomet Praga II A s vodním chlazením

Čs. pokusný kulomet Praga II A s vodním chlazením

  V průběhu prvních let existence republiky získala čs. branná moc poměrně pestrou kolekci zbraní, jejíž skladba a celkové množství nesplňovaly představy moderně a především v rámci možností jednotně vyzbrojené armády. Z těžkých kulometů figurovaly v evidenci především rakouské Schwarzlose M.7/12 (4773 ks) a původně pro letecké účely upravené kulomety M. 16 A (600 ks). […]

Puška ZB-Krnka 1925

Puška ZB-Krnka 1925

  Výzbrojní počátky čs. armády poznamenaly nejen četné nákupy zahraničních zbraní, ale také zkoušení nejrůznějších samonabíjecích a automatických konstrukcí, ať již domácího či zahraničního původu. Za tehdejšího stavu výzbroje nemohlo MNO přehlížet žádný typ střelecké zbraně, byť v jejich využití z taktického hlediska nemělo mnohdy zcela jasno. Mezi těmi, kdo se tehdy se svými konstrukcemi […]

Čs. letecký kulomet vz. L/28

Čs. letecký kulomet vz. L/28

  V průběhu první světové války používala anglická, americká, belgická a ruská armáda lehké kulomety Lewis konstruktérů dr. Samuela Neala McCleana (1857–1930) a majora Isaaca Newtona Lewise (1858–1931) s charakteristickým duralovým hvězdicovým chladičem hlavně, uloženým v ocelovém plášti, a diskovým gravitačním zásobníkem na 47 nábojů. Zvláštností kulometu, fungujícího na principu uzamčeného závěru s odběrem tlaku […]

Holandský kulomet M.20 No. 2

Holandský kulomet M.20 No. 2

  První světová válka nejenže prověřila účinnost těžkých kulometů, ale také ukázala jejich slabiny, jež spočívaly především v nízké mobilnosti těžkých, převážně vodou chlazených typů, a jejich složitější obsluhu, vyžadující součinnost 4–5 mužů. Na bojištích se ovšem také objevily lehké, vzduchem chlazené kulomety s hmotností do 12 kg, obsluhované pouze střelcem. Kromě nezpochybnitelných taktických výhod […]

Sovětský samopal AK 47

Sovětský samopal AK 47

  Jméno sovětského konstruktéra Michaila Timofejeviče Kalašnikova (1919–2013) proslavil na celém světě samopal, respektive z hlediska dnešní terminologie útočná puška, AK 47, zavedený v roce 1949 do výzbroje Rudé armády pod označením „Avtomat Kalašnikova obrazca 1947 goda“. Na konstrukci zbraní začal Kalašnikov pracovat v roce 1942, avšak až do ukončení vývoje náboje střední balistické výkonnosti […]

Finský lehký kulomet Lahti-Saloranta L/S 26

Finský lehký kulomet Lahti-Saloranta L/S 26

  Finská armáda měla v průběhu minulého století, stejně jako řada jiných zemí, jejichž zbrojní průmysl nebyl natolik rozvinutý, ve výzbroji řadu pěchotních zbraní zahraničního původu. Zajištění jednotnosti výzbroje nebylo zjevně prvořadým problémem, se kterým se Finové potýkali. V průběhu let 1939–1945 se tak do výzbroje finské armády dostalo například celkem 15 typů samonabíjecích pistolí, […]

Čs. vývojový samopal ZK 476 – výsadkářské provedení

Čs. vývojový samopal ZK 476 – výsadkářské provedení

  Vyvrcholení poválečného vývoje samopalů ve Zbrojovce Brno představoval samopal Josefa Kouckého s označením ZK 476, jedna z nejperspektivnějších konstrukcí druhé poloviny čtyřicátých let. Zbraň prošla poměrně složitým vývojem determinovaným především požadavky čs. vojenské správy. Přestože jeho konstrukce využívala koncepce uložení zásobníku v pistolové rukojeti a závěru přebíhajícího přes dvě třetiny délky hlavně, některé konstrukční […]

Německá útočná puška MKb 42 (W) – Maschinen Karabiner 42 (W)

Německá útočná puška MKb 42 (W) – Maschinen Karabiner 42 (W)

  Vývoj náboje střední balistické výkonnosti zahájily německé firmy již na počátku třicátých let a výsledkem dlouhých experimentů byl náboj 7,92 mm Polte (7,92 x 33 mm), jehož vývoj dokončila firma Polte na sklonku roku 1939. V rámci vývoje vznikaly rovněž experimentální prototypy automatických pušek, vyvinuté Heinrichem Vollmerem (1885–1961), ale také firmou Carl Walther. Teprve […]

Samopal Beretta M 38/44

Samopal Beretta M 38/44

  Hlavní konstruktér firmy Fabbrica D´ Armi Pietro Beretta v Gardone Tullio Marengoni (1881–1965) zkonstruoval řadu samonabíjecích pistolí, ale také velmi známých samopalů M 38A a M 38/42, zavedených především v italské armádě. První sériově vyráběný model M 38A měl hlaveň v délce 317 mm uloženou v perforovaném ochranném plášti a zásobníkovou šachtu uzavírala suvná […]

Rakouský těžký kulomet M. 1893

Rakouský těžký kulomet M. 1893

  Arcivévoda rakouský a princ toskánský Karl Salvator (1839–1892) sice působil od roku 1858 ve funkci generálního inspektora dělostřelectva v Toskánsku, avšak přitahovaly jej ruční palné zbraně. Jejich úpravám se věnoval zejména až v poslední dekádě svého nepříliš dlouhého života. Společně s absolventem technické vojenské akademie ve Vídeňském Novém Městě dělostřeleckým kapitánem Georgem rytířem von […]

Anglický samopal Sten Mk. III

Anglický samopal Sten Mk. III

  Válečná mobilizace anglického zbrojního průmyslu rozšířila počet zavedených pěchotních zbraní zejména na poli samopalů o čtyři základní typy známé pod označením Sten. Plukovník Reginald Vernon Shepard a major Harold John Turpin vyvinuli v továrně Royal Small Arms Factory (RSAF) v Enfieldu výrobně jednoduchou zbraň, jejíž konstrukce se stala základem celé vývojové linie, vyráběné v […]

Německý pokusný samopal MP 38 (L)

Německý pokusný samopal MP 38 (L)

Počátkem roku 1938 získala firma Erfurter Maschinefabrik (ERMA) v Erfurtu od říšského zbrojního úřadu (Heereswaffenamt) zakázku na vývoj nového samopalu pro armádu. Již v červnu 1938 představila nový typ s označením MP 38 (Maschinenpistole 38), přijatý neprodleně již 29. června 1938 do výzbroje. Rozběh sériové výroby měl velmi pozvolný charakter, jelikož do přepadení Polska v […]

Československý samopal (útočná puška) vzor 58 P

Československý samopal (útočná puška) vzor 58 P

  V rozmezí let 1950–1954 vznikly v konstrukčních kancelářích a vývojových dílnách České zbrojovky ve Strakonicích a Zbrojovky Brno na základě požadavků Vojenského technického ústavu (VTÚ) samopaly, zařízené na zkrácený náboj 7,62 mm Z-50 (7,62 x 45 mm). Takzvané „těžké samopaly“ ČZ 515, ČZ 522, ZB 530 či prototypy řady ZK 503, jak byly tyto […]

1 2 3 8

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha