Automatické palné zbraně

Lehký kulomet ZB 26

Lehký kulomet ZB 26

  Mezi legendárními zbraněmi, jež proslavily československý zbrojní průmysl ve světě, zastává nepochybně jedno z čelních míst lehký kulomet ZB 26, zavedený do výzbroje čs. armády, ale především vyvážený do řady států. Československá republika se také stala ze všech nástupnických států, vzniklých po rozpadu monarchie, jedinou zemí, jejíž domácí průmysl vyvinul a vyráběl vlastní konstrukce […]

Samopal H/47 (ČZ 246)

Samopal H/47 (ČZ 246)

  Česká zbrojovka ve Strakonicích v poválečném období nejen navazovala na konstrukční základ, představovaný do výzbroje zavedeným, leč sériově nikdy nevyráběným samopalem vz. 38, ale také přišla se zcela novou koncepcí, jež se promítla do zavedeného samopalu vz. 48. Na cestě vývoje nechyběly ovšem ani úkroky do slepých uliček. V České zbrojovce ve Strakonicích vznikl […]

Čs. vývojový samopal ZK 471

Čs. vývojový samopal ZK 471

  V průběhu prvních tří poválečných let vznikla v konstrukčních kancelářích a vývojových dílnách zbrojovek velmi rozsáhlá paleta samopalů, ve své době nesrovnatelná s konstrukční potencí v jiných státech. Ne všechny konstrukce měly takový potenciál, jenž by je za příznivých okolností dostal do stádia sériové výroby, některé svojí originalitou znamenaly zcela jasný úkrok stranou, avšak […]

Čs. vývojový samopal ČZ 447

Čs. vývojový samopal ČZ 447

  Zásadní obrat v nazírání na koncepční uspořádání samopalu přinesly v poválečném Československu prototypy s označením ČZ 148 a ČZ 447 z České zbrojovky ve Strakonicích. Do konkurenčního boje proti nim postavila brněnská zbrojovka prototyp ZK 476, jehož základní koncepce vycházela ze stejné myšlenky: zkrácení stavební délky zbraně přesunutím hmoty závěru nad hlaveň a umístění […]

Automatická puška („samostříl“) Krnka, výrobní číslo 3

Automatická puška („samostříl“) Krnka, výrobní číslo 3

  V průběhu prvních let existence republiky stálo MNO před řadou problémů, souvisejících nejen s formováním vojenských útvarů a těles, ale také s jejich vyzbrojováním. Úzký vztah k vítězným mocnostem upevnila především francouzská vojenská mise, jejíž představitelé stanuli v čele Generálního štábu MNO. Hledání moderní automatické zbraně úzce souviselo se zaváděním nové výcvikové doktríny, jež […]

Automatická puška („samostříl“) Krnka, výrobní číslo 2

Automatická puška („samostříl“) Krnka, výrobní číslo 2

  Označení samostříl je spojováno především s mechanickými zbraněmi, tedy s kušemi, případně se s ním setkáme u nástražných zařízení. Přesto byl, byť poměrně krátce, používán čs. vojenskou odbornou terminologií na počátku dvacátých let minulého století. Neskrývalo se za ním nic jiného než automatická puška, schopná střelby jednotlivými ranami a dávkami. V prvních letech existence […]

Čs. pokusný kulomet Praga II A s vodním chlazením

Čs. pokusný kulomet Praga II A s vodním chlazením

  V průběhu prvních let existence republiky získala čs. branná moc poměrně pestrou kolekci zbraní, jejíž skladba a celkové množství nesplňovaly představy moderně a především v rámci možností jednotně vyzbrojené armády. Z těžkých kulometů figurovaly v evidenci především rakouské Schwarzlose M.7/12 (4773 ks) a původně pro letecké účely upravené kulomety M. 16 A (600 ks). […]

Puška ZB-Krnka 1925

Puška ZB-Krnka 1925

  Výzbrojní počátky čs. armády poznamenaly nejen četné nákupy zahraničních zbraní, ale také zkoušení nejrůznějších samonabíjecích a automatických konstrukcí, ať již domácího či zahraničního původu. Za tehdejšího stavu výzbroje nemohlo MNO přehlížet žádný typ střelecké zbraně, byť v jejich využití z taktického hlediska nemělo mnohdy zcela jasno. Mezi těmi, kdo se tehdy se svými konstrukcemi […]

Čs. letecký kulomet vz. L/28

Čs. letecký kulomet vz. L/28

  V průběhu první světové války používala anglická, americká, belgická a ruská armáda lehké kulomety Lewis konstruktérů dr. Samuela Neala McCleana (1857–1930) a majora Isaaca Newtona Lewise (1858–1931) s charakteristickým duralovým hvězdicovým chladičem hlavně, uloženým v ocelovém plášti, a diskovým gravitačním zásobníkem na 47 nábojů. Zvláštností kulometu, fungujícího na principu uzamčeného závěru s odběrem tlaku […]

Holandský kulomet M.20 No. 2

Holandský kulomet M.20 No. 2

  První světová válka nejenže prověřila účinnost těžkých kulometů, ale také ukázala jejich slabiny, jež spočívaly především v nízké mobilnosti těžkých, převážně vodou chlazených typů, a jejich složitější obsluhu, vyžadující součinnost 4–5 mužů. Na bojištích se ovšem také objevily lehké, vzduchem chlazené kulomety s hmotností do 12 kg, obsluhované pouze střelcem. Kromě nezpochybnitelných taktických výhod […]

Sovětský samopal AK 47

Sovětský samopal AK 47

  Jméno sovětského konstruktéra Michaila Timofejeviče Kalašnikova (1919–2013) proslavil na celém světě samopal, respektive z hlediska dnešní terminologie útočná puška, AK 47, zavedený v roce 1949 do výzbroje Rudé armády pod označením „Avtomat Kalašnikova obrazca 1947 goda“. Na konstrukci zbraní začal Kalašnikov pracovat v roce 1942, avšak až do ukončení vývoje náboje střední balistické výkonnosti […]

Finský lehký kulomet Lahti-Saloranta L/S 26

Finský lehký kulomet Lahti-Saloranta L/S 26

  Finská armáda měla v průběhu minulého století, stejně jako řada jiných zemí, jejichž zbrojní průmysl nebyl natolik rozvinutý, ve výzbroji řadu pěchotních zbraní zahraničního původu. Zajištění jednotnosti výzbroje nebylo zjevně prvořadým problémem, se kterým se Finové potýkali. V průběhu let 1939–1945 se tak do výzbroje finské armády dostalo například celkem 15 typů samonabíjecích pistolí, […]

Čs. vývojový samopal ZK 476 – výsadkářské provedení

Čs. vývojový samopal ZK 476 – výsadkářské provedení

  Vyvrcholení poválečného vývoje samopalů ve Zbrojovce Brno představoval samopal Josefa Kouckého s označením ZK 476, jedna z nejperspektivnějších konstrukcí druhé poloviny čtyřicátých let. Zbraň prošla poměrně složitým vývojem determinovaným především požadavky čs. vojenské správy. Přestože jeho konstrukce využívala koncepce uložení zásobníku v pistolové rukojeti a závěru přebíhajícího přes dvě třetiny délky hlavně, některé konstrukční […]

Německá útočná puška MKb 42 (W) – Maschinen Karabiner 42 (W)

Německá útočná puška MKb 42 (W) – Maschinen Karabiner 42 (W)

  Vývoj náboje střední balistické výkonnosti zahájily německé firmy již na počátku třicátých let a výsledkem dlouhých experimentů byl náboj 7,92 mm Polte (7,92 x 33 mm), jehož vývoj dokončila firma Polte na sklonku roku 1939. V rámci vývoje vznikaly rovněž experimentální prototypy automatických pušek, vyvinuté Heinrichem Vollmerem (1885–1961), ale také firmou Carl Walther. Teprve […]

Samopal Beretta M 38/44

Samopal Beretta M 38/44

  Hlavní konstruktér firmy Fabbrica D´ Armi Pietro Beretta v Gardone Tullio Marengoni (1881–1965) zkonstruoval řadu samonabíjecích pistolí, ale také velmi známých samopalů M 38A a M 38/42, zavedených především v italské armádě. První sériově vyráběný model M 38A měl hlaveň v délce 317 mm uloženou v perforovaném ochranném plášti a zásobníkovou šachtu uzavírala suvná […]

1 2 3 8

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha