Dlouhé palné zbraně po roce 1870

Vzduchovka Slavia 630

Vzduchovka Slavia 630

  Postupná delimitace zbrojního průmyslu vedla kromě jiného k soustředění výroby kulových loveckých a sportovních zbraní do Uherského Brodu, takže na prahu šedesátých let se Závody Říjnové revoluce, n. p. Vsetín, závod 5 – Uherský Brod, jak zněl tehdy přesný název nynější České zbrojovky, a. s., staly výhradním výrobcem vzduchových zbraní v Československu. Do postavení […]

Vzduchovka Slavia 620

Vzduchovka Slavia 620

  Obnova válkou rozvráceného průmyslu vyvolala mj. u zbrojních závodů, jakými byla Zbrojovka Brno či Česká zbrojovka ve Strakonicích s pobočným závodem v Uherském Brodě, nutnost orientace na tzv. mírové programy. Mezi ně patřila výroba loveckých a sportovních zbraní, tedy i vzduchovek. Závod v Uherském Brodě navázal na výrobu modelu ČZ 236, rozpracovaného na počátku […]

Malorážka ČZ 242

Malorážka ČZ 242

  Okupace zbylé části republiky měla razantní dopad téměř na všechna odvětví průmyslu, přičemž zbrojní podniky, pracující na mnoha armádních zakázkách, pocítily změnu situace mezi prvními. Počáteční nejistotu vyvolávala nejen otázka, jak se k rozpracovaným armádním zakázkám postaví německá vojenská správa, ale také, jak bude vypadat charakter dalších výrobních programů. Nebylo pochyb, že OKH (Oberkommando […]

Německá malorážka Mauser DSM 34 (Deutsches Sportmodell 34)

Německá malorážka Mauser DSM 34 (Deutsches Sportmodell 34)

  Branná střelba, pěstovaná střeleckými spolky v Německu již od počátku minulého století, dostala po roce 1933 zcela novou, masovou dimenzi. Nacionálně socialističtí vůdci zcela v souladu s vizemi nového říšského kancléře Adolfa Hitlera začali zcela masově rozvíjet brannou přípravu napříč celým spektrem německé mužské populace. Většina předních německých zbrojovek, přeorientovaných v důsledku ustanovení Versailleské […]

Malorážka ZKM 468

Malorážka ZKM 468

  Velmi krátce po ukončení okupace začala Zbrojovka Brno připravovat civilní výrobní programy, jimiž by mohla překlenout období nevyjasněnosti dalšího charakteru zbrojní výroby, ale také snížené zaměstnanosti jednotlivých závodů. Otázka dokončování rozpracovaných partií, vyráběných za války na základě objednávek říšské vojenské správy, narážela na nevyjasněné postoje ministerstva průmyslu a MNO. Již na podzim 1945 připravilo […]

Wehrmanngewehr M 98

Wehrmanngewehr M 98

  Branné střelecké disciplíny bývají časově spojovány především s poválečným obdobím, kdy Svazarm (Svaz pro spolupráci s armádou) kladl značný důraz na úroveň branných sportů. Avšak stejně jako střelecké jednoty v meziválečném Československu používaly ke střelbě v mnoha případech armádou odprodané pušky různých ráží a vzorů, také v sousedním Německu byly ke střeleckým soutěžím využívány armádní […]

Tlakoměrná hlaveň ČZ

Tlakoměrná hlaveň ČZ

  Česká zbrojovka ve Strakonicích patřila od meziválečného období až do první poloviny padesátých let 20. století k dominantním výrobcům krátkých palných zbraní v Československu. Kromě pistolí vz. 24 pro potřeby čs. armády a četnictva rozšířila v roce 1927 svůj sortiment o pistole v ráži 7,65 mm Browning, určené primárně pro potřeby policie. Stejně jako […]

Puška pruské pohraniční stráže Grenzaufsehergewehr M/79

Puška pruské pohraniční stráže Grenzaufsehergewehr M/79

  Armády německých spolkových států zavedly téměř jednotně, s výjimkou Bavorska, v roce 1871 do výzbroje pušku systému Mauser M. 71 s válcovým odsuvným závěrem, zařízenou na jednotný náboj ráže 11,15 x 60 R (11 mm Mauser) s kovovou nábojnicí. U dalších ozbrojených sborů, jakými bylo četnictvo či pohraniční stráž, zůstávaly převážně ještě ve výzbroji […]

Četnická puška vz. 33

Četnická puška vz. 33

  Výzbroj československého četnictva a finanční stráže měla po celá dvacátá a polovinu třicátých let velmi různorodý charakter, což se týkalo především palných zbraní. Teprve v druhé polovině poslední dekády svobodné československé republiky získaly obě složky jednotnou zbraň, pušku vz. 33. Ačkoliv svými parametry odpovídala spíše krátké pušce či karabině, oficiálně byla zavedena jako puška, […]

Puška Berdan II v ráži 7,62 mm Mosin

Puška Berdan II v ráži 7,62 mm Mosin

  V průběhu vojenské reformy ministra války D. A. Miljutina (1816–1912) zavedla carská armáda během let 1866–1870 do výzbroje postupně celkem šest typů pušek-zadovek, z nichž dvě nesly jméno amerického konstruktéra plukovníka Hirama Berdana (1824–1893). Zatímco první Berdanovu pušku, jejíž finální podoba, zavedená v roce 1868 s označením Berdan I, byla dílem plukovníka A. P. […]

Puška vz. 98 – pokusné provedení

Puška vz. 98 – pokusné provedení

  Přestože charakter armádní výzbroje ohledně pěchotních zbraní určovaly výnosy vrchního velitelství čs. branné moci z 25. a 29. října 1919 o vyzbrojení čs. armády rakouskými zbraněmi systému Mannlicher a Schwarzlose, záhy se ukázalo, že naplnit výzbrojní program přesahovalo tehdejší možnosti vojenské správy. Navíc zkušenosti s rakouskými puškami nebyly valné, o jejich provozní spolehlivosti za […]

Puška vz. 98 a 98/22

Puška vz. 98 a 98/22

  Po ukončení války musely nástupnické státy postupně řešit řadu palčivých problémů, z nichž výstavba samostatné armády nebyla v prvních poválečných neklidných letech druhořadým problémem. S tím přirozeně souvisela otázka zajištění dostatečné výzbroje a v neposlední řadě výzbrojní soběstačnosti. Každý stát měl zcela přirozeně jiné podmínky, od nichž se výstavba armády a její výzbroje odvíjela. […]

Puška vz. 24

Puška vz. 24

  Přestože v prvních letech existence samostatné československé armády převažovaly ve výzbroji pušky systému Mannlicher, z hlediska výzbrojní perspektivy neměly příliš silné postavení. Především nebylo možné z domácích zdrojů zajistit jejich kompletní výrobu, značnou roli hrála také skutečnost, že Československá státní zbrojovka v Brně, budoucí zbrojní gigant a kolébka řady proslulých pěchotních zbraní, zakoupila od […]

Puška vz. 23

Puška vz. 23

  Převážná většina evropských armád hledala po první světové válce optimální podobu jednotné pušky, jež by nahradila ve výzbroji zpravidla velmi pestrou kolekci opakovaček a přispěla tak ke sjednocení výzbroje. K finální podobě jednotné pušky nakonec dospěla dříve či později většina armád. Zásadní vliv na rozhodnutí o budoucím charakteru čs. výzbroje měla především skutečnost, že […]

Četnická puška vz. 33

Četnická puška vz. 33

  Výzbroj československého četnictva a finanční stráže měla po celá dvacátá a polovinu třicátých let velmi různorodý charakter, což se týkalo především palných zbraní. Teprve v druhé polovině poslední dekády svobodné československé republiky získaly obě složky jednotnou zbraň, pušku vz. 33. Ačkoliv svými parametry odpovídala spíše krátké pušce či karabině, oficiálně byla zavedena jako puška, […]

1 2 3 5

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha