Lehký víceúčelový vrtulník Mi-1 byl ve své době jedním z nejrozšířenějších typů své kategorie, především ve státech východního bloku. Jednalo se o celokovovou konstrukci pro pilota a dva až tři cestující s jedním nosným a jedním vyrovnávacím rotorem, poháněnou pístovým hvězdicovým vzduchem chlazeným motorem. Byla vyvinuta v OKB Mil a sériově stavěna od počátku […]
Teplovzdušný ohřívač MPM-85 sloužil pro prohřívání leteckých motorů a reduktorů při zimním startování. Jeho základem byl buben ve kterém se spalovalo palivo smísené s proudem vzduchu vháněného dmychadlem, poháněným trojfázovým elektromotorem. Z ohřívacího bubnu vedly dva kruhové výstupy na něž se nasazovaly zpevněné tkaninové rukávy, které vedly horký vzduch k ohřívaným místům. Teplota ohřívaného […]
Prvním z dlouhé řady speciálních letounů Z-37 Čmelák byl prototyp výrobního čísla 001, později imatrikulovaný jako OK-SJB. Stroj, který byl na přelomu padesátých a šedesátých let minulého století konstruován především pro chemické ošetřování zemědělských plodin, zalétal dne 29. června 1963 tovární zkušební pilot Vladimír Vlk. Letadlo s prozatímní značkou OK-049 se od pozdějších sériových […]
U volných i upoutaných balónů se záhy projevila potřeba přesně změřit jejich výšku nad terénem v reálném čase. Celkem logicky se dospělo k tomu, že nejvýhodnější bude upravit již tehdy používané barometry pracující na principu roztahování Vidieho barometrických krabic (aneroidů) vlivem změny tlaku vzduchu. Tato změna odpovídala i aktuální výšce balonu nad zemí. Stačilo […]
Na počátku dvacátého století se k měření obrátek leteckých motorů používaly většinou mechanické otáčkoměry, které byly zpravidla s motorem spojeny dálkovým náhonem. K takovým exponátům patří i mechanický otáčkoměr firmy Kroneis GmbH, Wien, která působila od roku 1883 jako výrobce meteorologických měřících přístrojů, přesných mechanických přístrojů a palubního vybavení letadel. Ukazatel měl zasklený ciferník […]
K nedávno získaným sbírkovým předmětům VHÚ patří původní letecký kompas Armee-Kompass III, který byl velmi rozšířený v německých letadlech během 1. světové války. Vodorovný kompas s výraznou barevnou růžicí umístěnou v mosazném kotlíku, jejíž pohyb byl tlumen kapalinou, vyrábělo více firem. Tento kus byl produktem Werkstätten für Präzisions-Mechanik und Optik, podnikem který založil známý […]
V našem letectvu sloužilo ještě relativně nedávno poměrně hodně dvoumístných proudových letounů L-39 Albatros. Mimo základní cvičné verze L-39 C vznikla také modifikace L-39 ZA, určená pro pokračovací výcvik a bojové nasazení jako lehký bitevní letoun. Měla zesílené křídlo, nesoucí čtyři závěsníky, na které mohla být umístěna výzbroj, nebo přídavné palivové nádrže. Pod trupem pak […]
V československém vojenském letectvu sloužilo mnoho cvičných proudových letounů L-29 Delfín různých variant od předsériových strojů přes průzkumné verze po standardní dvoumístné L-29. Snad jediným kamuflovaným Delfínem byl ale stroj výrobního čísla 290108, vyrobený jako osmý kus prvního výrobního bloku pro naši armádu. Zalétán byl v červenci 1962 piloty Miloslavem Šmídtem a Miroslavem Křemenem. Následně byl převzat […]
Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století zasáhla letecký svět vlna zájmu o jednoduchá lehká, většinou tkaninou potažená křídla, pro která se vžil všeobecný název Rogalo. Také v bývalém Československu se řada nadšenců vrhla spontánně na stavbu těchto konstrukcí. Aby byl živelný vývoj alespoň částečně podchycen, začaly vznikat samostatné odbory závěsných kluzáků při […]
V polovině dvacátých let minulého století stavěla Vojenská továrna na letadla aerodynamicky tvarované stíhací letouny Š-20, zkonstruované Ing. Aloisem Šmolíkem. Většinu produkce více než sta kusů odebralo naše vojenské letectvo, několik jich pak bylo dodáno do Litvy. Naše Š-20 sloužily poměrně spolehlivě především u LP 2 v Olomouci a zúčastňovaly se pravidelně i různých […]
Počátkem padesátých let minulého století používalo naše vojenské letectvo několik proudových stíhacích letadel Jakovlev Jak-23. Tyto lehké celokovové stroje vynikaly především stoupavostí, a proto s nimi bylo počítáno jako se záchytnými letouny. Jejich poměrně malá kapacita trupových nádrží, která činila jen 920 l leteckého petroleje, značně omezovala operační dobu stroje. Proto bylo možné Jak-23 […]
Dvoumístný pokračovací letoun Jakovlev Jak-11 byl v našem letectvu původně určen jako přechodový na ruskou proudovou techniku. Jeho drak koncepčně vycházel ze slavného válečného stíhacího letounu Jak-3 montáží méně výkonného hvězdicového motoru AŠ-21. Naše letectvo na počátku 50. let hledalo náhradu za dosluhující „Arada“ C-2 (původně německé Arado Ar 96 B). Po několika nezdarech […]
Š-20 byl sériově vyráběný stíhací letoun čs. vojenského letectva s motorem Škoda HS 8 Fb a výzbrojí dvou synchronizovaných kulometů Vickers. Konstrukce Ing. A. Šmolíka byla snahou o co nejaerodynamičtější stroj v tehdejších podmínkách. Letadlo samé bylo poprvé předvedeno v únoru 1925 a přes některé připomínky bylo postaveno 105 kusů pro MNO a asi […]
Legendární stíhací letouny MiG-21 sloužily mnoho let v našem vojenském letectvu v řadě verzí. Od frontové přes přepadové, vybavené radarem, průzkumné se speciálním vybavením, až po cvičně bojové dvoumístné. První u nás používaná varianta F-13 byla dokonce licenčně v letech 1963–72 vyráběna v Aeru Vodochody. Šlo o jednomístný celokovový letoun s charakteristickým delta křídlem, […]
Koncem 2. světové války počal vznikat v kolektivu pracovníků Zlínských leteckých závodů návrh nově řešeného kluzáku pro pokračovací výcvik. Hned po osvobození se pak letoun začal stávat realitou, takže k záletu prototypu mohlo dojít již na počátku září 1945. Kluzák dostal označení Zlín Z-24 a poetické jméno Krajánek. Jeho konstrukce byla převážně dřevěná, částečně […]
