Charakteristický tvar polní čepice provázel československou armádu od počátku 20. let. V roce 1950 byla novým stejnokrojovým předpisem poprvé zavedena pro všechny příslušníky letectva v šedomodré barvě. Do té doby byly šedomodré stejnokroje výsadou gážistů, později vojáků z povolání, zatímco mužstvo nosilo stejnokroje barvy khaki (s výjimkou stejnokrojů trofejních). Tato úprava ale neměla dlouhého […]
Ruční řídící páka letounu byla vždy jedním z hlavních prvků jeho ovládání. Zpočátku se většinou jednalo o jednoduchou kovovou trubku zakončenou buď zátkou, nebo rukojetí. S vývojem letecké techniky se stále více prosazovala snaha maximálně pilotovi ulehčit dosažitelnost veškerých ovládacích prvků v kabině. Proto byla ruční řídící páka často osazována ovladačem brzd, spínačem radiotelefonie […]
Speciální verze slavného československého cvičného proudového letounu L-39 V byla určena pro vlekání létajícího terče KT-04 sloužícího pro pozemní i vzdušnou střelbu. Kabina byla upravena jako jednomístná a v její zadní části byl instalován mohutný buben, na který bylo možno pomocí náporové turbínky navíjet až 1,5 km ocelového lanka o průměru 5 mm, jehož […]
V roce 1962 seznámilo velení sovětského letectva konstrukční kancelář MiG s požadavky na stíhací letoun nové generace. Ty již nebylo možné splnit pouze modernizací stávajícího MiGu 21. Konstruktéři pod vedením A. I. Mikojana a jeho zástupce R. Běljakova se proto rozhodli pro vývoj zcela nového typu. Prototyp 23-11, který sloužil k ověření koncepce křídla […]
V roce 1949 dokončili konstruktéři v Otrokovicích pod vedením Ing. Ladislava Marcola vývoj zdokonaleného kluzáku Z-24 Krajánek se samonosným křídlem a skořepinovým trupem. Prototyp Z-124 byl aerodynamicky mnohem čistší a měl i zakrytou kabinu, ale záhy po zalétání havaroval. A proto se sériové stroje začaly vyrábět a používat až od roku 1951. V Otrokovicích […]
Spojené státy americké nasadily za 2. světové války do boje obrovské množství letadel, zvláště bombardovacích. Řada z nich operovala kvůli snížení rizika sestřelení ve značných výškách. V nich pak bylo nutné kvůli řidšímu vzduchu a výrazně nižší teplotě opravovat rychlost letadla udávanou palubními přístroji přepočtem na takzvanou pravou vzdušnou rychlost. Potřebné výpočty umožňovaly různá […]
Pro všechny piloty bylo vždy životně důležité včasné rozpoznání případné závady, nebo nebezpečné situace, která se na letadle mohla vyskytnout. Výstražná světla byla zprvu umísťována na palubní desce v zorném poli letce tak, jak to umožňovalo rozdělení palubních přístrojů. Později byly údaje o normálních i mimořádných situacích soustřeďovány do světelných tabel, na kterých se […]
Páka ovládání motoru (POM) byla u všech letadel vždy jedním z nejdůležitějších prvků v kabině. Postupně byla využívána, kromě své primární funkce i k umístění dalších ovladačů a přepínačů. To bylo vedeno snahou usnadnit pilotovi řízení stroje tím, že nemusel zbytečně pouštět z ruky POM například při rádiovém vysílání, nebo při zachytávání cíle zaměřovačem. […]
K nácviku útoku a střelby na rychle letící letouny sloužil v minulosti v našem vojenském letectvu speciální vlečný terč, vyráběný jako součást výcvikového systému cvičného proudového letounu Aero L-39 Albatros. Vývoj terče probíhal v letech 1969 až 1971 v n.p. Rudý Letov, kde byl poté sériově vyráběn. V podstatě se jednalo o jednoduchý celokovový […]
Počátkem osmdesátých let minulého století se mezi významné typy našeho vojenského letectva zařadily letouny MiG-23 různých verzí. K nim patřily i stroje MiG-23 BN, určené pro útoky na pozemní cíle, které nenesly radar v přídi, ale byly vybaveny laserovým dálkoměrem, zařízením pro navádění raketových střel vzduch-země, dvouhlavňovým kanonem a závěsníky pro pumy i řízené […]
Pro zdokonalovací výcvik vojenských pilotů sloužily od poloviny padesátých let minulého století také speciální československé cvičné kabiny, které umožňovaly levný nácvik létání podle přístrojů, řešení radionavigačních úkolů a výcvik ve střelbě na pohyblivé cíle. Trenažéry PCK-53 vyvinuli pracovníci Leteckých opraven Olomouc na bázi osvědčených amerických Link-Trainerů s pneumatickým pohonem. V Olomouci pak byly „Pecky“, […]
Na přelomu let 2005 a 2006 byl renovován jeden z nejvzácnějších letounů ze sbírky VHÚ. Šlo o slavný bitevní Iljušin Il-2 m 3, výrobního čísla 12438, pocházející z výzbroje 3. leteckého pluku 1. smíšené letecké divize v SSSR. V Opavské operaci s ním dne 20. dubna 1945 posádka por. Karol Novotný a čet. Ladislav […]
Pro hrubou orientaci byla za 2. světové války německými letci používána lehká náramková buzola označovaná jako AK-39. Ta měla na magnetické střelce umístěnou kompasovou růžici vyrytou na průhledné kruhové podložce. Popisy pak byly ještě zvýrazněny reflexní barvou, aby byly viditelné i při špatném osvětlení. Růžice se pohybovala v umělohmotném kotlíku s tlumící kapalinou. Pohled […]
Vývoj československého turbohřídelového leteckého motoru M-601 započal na počátku šedesátých let minulého století ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu Praha a jinonickém Motorletu pod vedením Ing. Václava Kačírka. Později se s tímto motorem začalo počítat pro lehký dopravní letoun Let L-410 „Turbolet“. Jeho koncepce byla řešená tak, že základní agregát tvořený třístupňovým kompresorem a […]
Velice úspěšný cvičný dvoumístný dolnoplošník Arado Ar 96 B byl v bývalém Protektorátu Čechy a Morava vyráběn v továrnách Avia a Letov v tisícikusových sériích pro nacistickou Luftwaffe. Po skončení 2. světové války pokračovala jeho produkce pro naše vojenské letectvo pod označením Avia C-2 a dala dalších téměř čtyři sta kusů. Přes tyto ohromné […]
