Pocta známým i neznámým hrdinům Na černobílém snímku se usmívá drobná žena. Blond vlasy, až příliš štíhlé ruce, široký úsměv. Před dřevěným stavením ji objektiv fotoaparátu zachytil, jak neformálně sedí na stole. Kolem skupina mužů, dva z nich mají polské uniformy. V létě 1939 Marii Pětrošové bylo devatenáct let. Mladá žena z železničářské kolonie ve Starém Městě u Frýdku převáděla české letce a vojáky přes protektorátní hranice. Zároveň přitom spolupracovala s polskou tajnou službou. 18. srpna 1939 byla zatčena a ještě téhož dne převezena na gestapo do Moravské Ostravy. V té době byla již několik týdnů těhotná. Kvůli porodu ji dokonce na jaře 1940 na několik týdnů propustili z vazby, ale po uplynutí šestinedělí byla přímo v nemocnici znovu zatčena. I přesto při výsleších nic neprozradila a k ničemu se nepřiznala. Počátkem prosince 1940 byla z Ostravy odeslána do ženského koncentračního tábora Ravensbrück. Zde onemocněla tuberkulózní meningitidou, které 14. dubna 1942 podlehla. Bylo jí pouhých dvaadvacet let. Další černobílý snímek. Tento vznikl ve Velké Británii, v budově zvané Porchester Gate. Mladý muž vyfotografovaný před cihlovou zdí má přísně sevřené rty, sčesané vlasy a tvrdý pohled. Pro mnohé splývá jeho podoba zásluhou filmu Atentát s tváří herce Radoslava Brzobohatého. Nadporučík Adolf Opálka – velitel legendární sedmičky parašutistů, která padla po heroickém boji s nacistickou přesilou 18. června 1942 v pražském chrámu svatých Cyrila a Metoděje. Zatímco příběhem Adolfa Opálky začal 8. ledna 2016 vycházet na poslední straně pátečního vydání Lidových novin seriál Kalendář hrdinů, osud Marie Pětrošové je jedním z posledních, které náš deník publikoval. Zatímco Opálka už je součástí minimálně českých vojenských dějin, nenápadná Marie by nebýt seriálu zůstala v zapomnění. A přesně takový cíl má rok a půl trvající spolupráce s odborníky z Vojenského historického ústavu Praha: ukázat čtenářům a zájemcům o historii lidi, kteří „drobnou prací“ pomáhali změnit dějiny této země. Společný projekt Lidových novin a Vojenského historického ústavu Praha si získal naše čtenáře. Řada z nich dokonce poslala do redakce nebo do VHÚ příběhy svých příbuzných. O obyvatelích Česka se často říká, že jsou to švejkové. Seriál Kalendář hrdinů si na svém počátku kladl za cíl tento mýtus vyvrátit. A to se mu daří. Veselin Vačkov, ředitel redakce LN
Příběh československých vojáků bojujících po invazi na západní frontě je spjat se jménem jediného města. Tím je…
...
Velikášství vůdců Německa uvrhlo svět ve dvacátém století do dvou zničujících globálních válek. Plukovník Josef Chvalovský patřil…
...
V řadách československých zahraničních jednotek za 2. světové války bojovaly stovky našich krajanů z celého světa. Zvláštní…
...
První světový konflikt uvázl krátce po svém vypuknutí v patu zákopové války. Útoky pěchoty v měsíční krajině…
...
Když byl v roce 1955 prostřednictvím herce Ladislava Boháče karikován v tendenčně zpolitizovaném filmu Tanková brigáda, žil…
...
Výsadkové operace čs. zpravodajské služby se za 2. světové války neomezovaly jen na území obsazené vlasti. V…
...
Byl opravdovým supervojákem, který při výcviku ve skotských horách v únoru 1944, k obdivu svých instruktorů, spal…
...
Komunistický režim nerespektoval žádné zásluhy z prvního ani druhého odboje. Krátce po únorovém převratu zaplavily tisíce bývalých…
...
Češi ve druhé světové válce nebojovali jen v československých zahraničních jednotkách, ale téměř ve všech spojeneckých armádách.…
...
Jeho práci u nás zná každý. Jeho jméno téměř nikdo. Přestože se Desider „Dežo“ Hoffmann narodil na…
...
Čeští vojáci v letech 1. světové války nepůsobili jen v ruských, francouzských nebo italských legiích, ale také…
...
V červnu 1918 byl polní kurát 46. střelecké divize rakousko‑uherské armády František Polák povolán, aby poskytl poslední…
...
Před první světovou válkou žil Otto Gutfreund v Paříži, kde vstoupil jako dobrovolník do Cizinecké legie. Významná…
...
Jedním z nejvýznamnějších bojišť, na nichž v letech druhé světové války se zbraní v ruce vystoupili českoslovenští…
...
První kulka, vypálená brněnskými gestapáky v lese u Netína, mu proletěla spodní částí rukávu, druhá již zasáhla…
...
Brzy ráno 18. června 1942 uzavřely okolí Resslovy ulice stovky příslušníků gestapa a SS. Po vstupu do…
...
První světová válka se dostala na konci roku 1914 do slepé uličky zákopové války. Polní lopatka a…
...
Během krvavých bojů u francouzského Arrasu a osady La Targette dne 9. května 1915 padly desítky českých…
...
Dnes je jen málo známou skutečností, že mezi oběťmi katyňského masakru můžeme najít i několik set předválečných…
...
Po nacistické okupaci a vzniku protektorátu opustilo české země množství mužů s cílem zapojit se do exilového…
...
Mezi československými legionáři najdeme muže řady povolání, mezi nimi i akademické malíře, k nimž patřil také Otakar…
...
Šestého ledna 1883 se v Nové Pace narodil významný představitel prvního vojenského odboje Antonín Číla. Zemřel pět…
...
V této rubrice se setkáváme s těmi, kteří jako legionáři bojovali se zbraní v ruce na frontách…
...
Po únoru 1948 se nový režim obával, že vojáci ochotní riskovat život v boji proti nacistům, budou…
...