Datum 18. června se do vojenských dějin zapsalo významnou událostí opakovaně. Světové dějiny je patrně spojí s bitvou u Waterloo roku 1815 (podrobněji zde), česká vojenská historiografie pak akcentuje 18. červen 1942 a poslední boj našich parašutistů v kostele svatých Cyrila a Metoděje v Resslově ulici (podrobněji zde). Právem bychom do světových i českých vojenských dějin zařadili ještě jednu významnou událost, kterou datujeme 18. červnem, a to bitvu u Kolína roku 1757 (podrobněji zde).
Tato první porážka dosud nepřemoženého pruského krále Friedricha II. v polní bitvě znamenala ve svých důsledcích ukončení obléhání hlavní rakouské armády v Praze a následné vytlačení Prusů z Čech. Královna a císařovna Marie Terezie, jejíž 300. výročí narození jsme si nedávno připomněli (13. května 1717), pak 18. červen nazvala „narozeninami“ podunajské monarchie a na památku tohoto významného vítězství založila vojenský řád nesoucí její jméno (Militär-Maria-Theresien-Orden). Ten se pak stal nejvyšším vyznamenáním za statečnost v boji. Bitvu u Kolína připomíná také četná historiografie, z níž vybíráme i dnes prezentovanou knihu.
Největší hmatatelnou upomínkou se stal roku 1898 pomník zbudovaný při příležitosti 50letého výročí panování císaře Františka Josefa I., stojící západně od obce Křečhoř, tedy v místech, kde původně stálo rakouské pravé křídlo bitevní sestavy. Tento v pravdě monumentální památník zdobí na jeho vrcholku sedící plastika dvouhlavého orla třímajícího vítěznou palmovou ratolest. Níže zhlížela z portrétního kruhového reliéfu královna a císařovna Marie Terezie a ještě níže pak základnu pomníku zdobily reliéfy slavného útoku „holobrádků“ (dle tradice dragounského pluku knížete de Ligne) a z druhé strany reliéf s vítěznými vojenskými trofejemi. Boky památníku s vytesanými věčnými plameny pak nesou jména důstojníků, kteří se v bitvě u Kolína vyznamenali. Celá stavba byla provedena podle návrhu architekta Václava Weinzettla a sochařskou výzdobu vytvořil sochař Mořic Černil.
Prezentovaný drobný pamětní tisk o formátu asi A5 v novodobé převazbě svým rozsahem 42 stran nijak nevyniká. Text představuje čtenáři nejen historii a souvislosti vzniku památníku jako takového, ale také samotnou připomínanou událost – bitvu u Kolína. Publikace proto obsahuje vevázané přílohy s třemi plánky bitvy zachycujícími bojovou situaci ve 12.30, ve 14.00 a v 15.00 hodin a další dvě přílohy přináší přehled bitevních sestav obou střetnuvších se armád.
Kniha jistě zaujme badatele i dnes, když si připomínáme 120. výročí vybudování památníku bitvy u Kolína, a najde si své čtenáře.
Citace:
PRESL, Friedrich. Der Sieg bei Kolin am 18. Juni 1757 : Denkschrift anlässlich der Einweihung, des im Kaiser-Jubiläumsjähre 1898 errichteten Denkmales am Koliner Schlachtfelde bei Křečhoř. Königgrätz : Centralvereines zur Errichtung und Erhaltung von Denkmalen auf den Schlachtfeldern Österreichs, 1899. 42 s.