Exponát dne


Vycházková čepice pro generály, 1948

Vycházková čepice pro generály, 1948

Po druhé světové válce přistoupila řada spojeneckých armád na základě nových zkušeností ke změnám stejnokrojů svých vojáků.…
Archiv exponátů

INFORMACE - OZNÁMENÍ


Otevírací doba Armádního muzea Žižkov a dalších expozic VHÚ Praha během vánočních svátků

Otevírací doba Armádního muzea Žižkov a dalších expozic VHÚ Praha během vánočních svátků

Během vánočních svátků jsme upravili návštěvní dobu Armádního muzea Žižkov, Národního památníku hrdinů heydrichiády i Národního památníku…
ARCHIV OZNÁMENÍ

Fotografie týdne


Příslušníci 5. praporu vládního vojska během odklízení sněhu

Příslušníci 5. praporu vládního vojska během odklízení sněhu

Snímek zachycuje příslušníky 5. praporu vládního vojska, dislokovaného v Kutné Hoře, během zimní pomoci při odklízení sněhu. Po…
SBÍRKA FOTOGRAFIÍ

KALENDÁRIUM OSOBNOSTÍ


Richard Tesařík / 3. 12. 1915 - 27. 3. 1967

Richard Tesařík / 3. 12. 1915 - 27. 3. 1967

Dnes si připomínáme 110 let od narození Richarda Tesaříka. Aktivní účastník československého zahraničního vojenského odboje za 2. světové války se svou významnou rolí v bitvách u Sokolova, o Kyjev a o Dukelský průsmyk stal jednou z legend československého exilového vojska. Mnohokrátprokázal své vynikající vojenské schopnosti a hrdinství. Připomeňme si ho v textu historika VHÚ Praha Jana Šacha, který vznikl pro projekt 300-100 let v roce 2018. [galerie] Richard Tesařík se narodil 3. prosince 1915 v Praze v rodině obchodního příručího. Jeho matka několik let vystupovala ve Vinohradském divadle jako operní subreta. Dětství spolu se dvěma sestrami prožil v Příbrami, kde absolvoval i základní vzdělání. V roce 1930 nastoupil do učení u jedné příbramské firmy obchodující s textilem a současně začal navštěvovat dvouletou obchodní pokračovací školu. Své vzdělání si…

TÉMATICKÉ ČLÁNKY


ODEBÍREJTE NEWSLETTER VHÚ PRAHA


Získejte jako první informace o tom, co pro vás chystáme. Přečtěte si již rozeslané newslettery


Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

20. 12. 2025
Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

Dne 26. listopadu 1944 proběhl v režii sovětských tajných služeb v Mukačevu „I. sjezd národních výborů Zakarpatské Ukrajiny“, který zde na pokyn z Moskvy chaoticky a nezákonně odhlasoval vystoupení země ze svazku Československé republiky. Předseda samozvané Národní rady Zakarpatské Ukrajiny a dezertér z československé armády Ivan Turjanica následně 1. prosince 1944 vyzval československého vládního delegáta ministra Františka Němce, jehož sídlem byl Chust, aby českoslovenští úředníci a vojáci do tří dnů opustili území „Zakarpatské Ukrajiny“. 

Ministr Němec tento nátlak jednoznačně odmítl a československá vládní delegace spolu s Velitelstvím osvobozeného území dále pokračovaly v krocích, majících v zemi obnovit československou administrativu. Shodou okolností ve stejný den, kdy vypršelo Turjanicovo ultimátum, 4. prosince 1944, došlo k vydání prvních oficiálních československých poštovních známek, kterými byly od toho dne vypláceny poštovní zásilky na poštách v Chustu, Sevluši, Tačevu, Rachovu, Volovém i jinde. Šlo o důležitý symbol, byť poštovní správa nebyla ještě (především v malých obcích) plně obnovena.

Vydání známek bylo završením zhruba měsíc trvajícího procesu. Již od 8. listopadu 1944 bylo například v Chustu používáno pamětní razítko s českým textem „Republika československá – Pošta osvobozeného území – Chust“, případně původní poštovní razítko, z něhož byl odstraněn maďarský text a nahrazen nápisem „ČSR“ v latince. O ti dny později, 11. listopadu 1944, vydal ministr Němec nařízení upravující poštovní styk na osvobozeném území pod správou čs. vládní delegatury (jednalo se zhruba o východní polovinu předválečné Podkarpatské Rusi). Na základě tohoto nařízení byly v následujících třech týdnech do Chustu z poštovních úřadů na tomto území stahovány zásoby nepoužitých maďarských poštovních známek a dalších cenin.

Zde došlo ke zhotovení jejich úředního soupisu a následně byly opatřeny přetiskem „ČSP 1944“, tedy „Československá pošta 1944“. Celkem bylo přetištěno 28 výplatních a 10 doplatních známek v nominálním rozpětí od 1 filléru do 5 pengö (kurz stanovaný čs. úřady byl 1 pengö [tedy 100 fillérů] za 2 československé koruny a 20 haléřů). Poštovní sazby byly ponechány ve stejné výši, jako v době maďarské okupace.

Náklady některých přetištěných hodnot byly poměrně nízké, nicméně je zcela nezpochybnitelné, že šlo o první oficiální vydání československých poštovních známek po pěti a půl letech. Tento jejich statut byl však v následujících letech ovlivněn politickými událostmi –  na přelomu ledna a února 1945 byly československé úřady v důsledku sovětského nátlaku nuceny Podkarpatskou Rus nedobrovolně opustit.

Československé známky zde platily do 10. února 1945 (v některých odborných publikacích je uváděno do 15. března 1945), kdy byly nahrazeny známkami vydávanými Národní radou Zakarpatské Ukrajiny a na podzim téhož roku (ještě několik měsíců před formálním připojením země k SSSR) pak známkami sovětskými.

„Chustský přetisk“ byl v důsledku těchto politických událostí, přes svůj oficiální charakter, v katalozích zařazen mezi desítky soukromých „revolučních vydání“, k nimž docházelo během osvobozování na řadě míst Slovenska i českých zemí. Jako první řádné známky poválečného Československa jsou dodnes oficiálně uváděny známky tzv. Košické vydání, které vyšly na konci března 1945 v tomto východoslovenském městě.

Jiří Plachý

Celý článek ...

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…

Rekonstrukce Armádního muzea Žižkov


HISTORIE ZAHRANIČNÍCH OPERACÍ


INFORMACE – OZNÁMENÍ


Databáze - Evidence - Archivy


REZERVACE KOMENTOVANÝCH PROHLÍDEK PRO SKUPINY


REZERVACE ARMÁDNÍ MUZEUM ŽIŽKOV

V Armádním muzeu Žižkov nabízíme zdarma vzdělávací programy pro děti z mateřských škol, žáky základních a středních škol. Všechny lektorované programy lze uzpůsobit potřebám žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

Armádní muzeum Žižkov rovněž nabízí komentované skupinové prohlídky vojenským útvarům. Objednávejte na museum@vhu.cz

Školní výpravy si mohou objednat komentovanou prohlídku dalších našich muzeí:

Detaily k rezervacím získáte po kliknutí na obrázky po stranách.

REZERVACE NÁRODNÍ PAMÁTNÍK HRDINŮ HEYDRICHIÁDY