Pocta známým i neznámým hrdinům Na černobílém snímku se usmívá drobná žena. Blond vlasy, až příliš štíhlé ruce, široký úsměv. Před dřevěným stavením ji objektiv fotoaparátu zachytil, jak neformálně sedí na stole. Kolem skupina mužů, dva z nich mají polské uniformy. V létě 1939 Marii Pětrošové bylo devatenáct let. Mladá žena z železničářské kolonie ve Starém Městě u Frýdku převáděla české letce a vojáky přes protektorátní hranice. Zároveň přitom spolupracovala s polskou tajnou službou. 18. srpna 1939 byla zatčena a ještě téhož dne převezena na gestapo do Moravské Ostravy. V té době byla již několik týdnů těhotná. Kvůli porodu ji dokonce na jaře 1940 na několik týdnů propustili z vazby, ale po uplynutí šestinedělí byla přímo v nemocnici znovu zatčena. I přesto při výsleších nic neprozradila a k ničemu se nepřiznala. Počátkem prosince 1940 byla z Ostravy odeslána do ženského koncentračního tábora Ravensbrück. Zde onemocněla tuberkulózní meningitidou, které 14. dubna 1942 podlehla. Bylo jí pouhých dvaadvacet let. Další černobílý snímek. Tento vznikl ve Velké Británii, v budově zvané Porchester Gate. Mladý muž vyfotografovaný před cihlovou zdí má přísně sevřené rty, sčesané vlasy a tvrdý pohled. Pro mnohé splývá jeho podoba zásluhou filmu Atentát s tváří herce Radoslava Brzobohatého. Nadporučík Adolf Opálka – velitel legendární sedmičky parašutistů, která padla po heroickém boji s nacistickou přesilou 18. června 1942 v pražském chrámu svatých Cyrila a Metoděje. Zatímco příběhem Adolfa Opálky začal 8. ledna 2016 vycházet na poslední straně pátečního vydání Lidových novin seriál Kalendář hrdinů, osud Marie Pětrošové je jedním z posledních, které náš deník publikoval. Zatímco Opálka už je součástí minimálně českých vojenských dějin, nenápadná Marie by nebýt seriálu zůstala v zapomnění. A přesně takový cíl má rok a půl trvající spolupráce s odborníky z Vojenského historického ústavu Praha: ukázat čtenářům a zájemcům o historii lidi, kteří „drobnou prací“ pomáhali změnit dějiny této země. Společný projekt Lidových novin a Vojenského historického ústavu Praha si získal naše čtenáře. Řada z nich dokonce poslala do redakce nebo do VHÚ příběhy svých příbuzných. O obyvatelích Česka se často říká, že jsou to švejkové. Seriál Kalendář hrdinů si na svém počátku kladl za cíl tento mýtus vyvrátit. A to se mu daří. Veselin Vačkov, ředitel redakce LN
Jako stovky dalších českých krajanů odešel před první světovou válkou do Francie také Ladislav Preininger. Po vypuknutí…
...
Se střepinou granátu v noze a s malou skupinou bojovníků, tvořenou zvláštní směsicí mladíků z řad bývalých…
...
Po únorovém převratu v roce 1948 potkal majora Antonína Pokorného osud typický pro důstojníky ze západní fronty.…
...
S prudkým rozvojem techniky na začátku dvacátého století a s počátkem využití spalovacích motorů pro vojenské účely…
...
Českoslovenští dobrovolníci za první světové války bojovali za samostatnost své vlasti doslova ve všech armádách Dohody. Kromě…
...
Na území východního Polska okupovaného Rudou armádou se v září 1939 do sovětského zajetí dostalo na devět…
...
V polovině srpna 1942 ukončil ve skotské Vysočině a na letišti Ringway velice tvrdý bojový a parašutistický…
...
Na tendenčně zlomyslná tvrzení, že Češi měli ve 20. století málo hrdinů, se dá odpovědět mnoha příklady,…
...
Občanská povolání řady pozdějších parašutistů vysazených během druhé světové války na okupované území byla velmi rozmanitá a…
...
Ostře řezané rysy, mužný nos, valašský temperament a vlastenectví formované rodinou – to vše rámovalo obdivuhodnou osobnost…
...
Armádní generál Alois Liška, velitel Československé samostatné obrněné brigády, bojující na západní frontě, zaplatil za svoji účast…
...
Mezi československými legionáři z let první světové války najdeme muže všech profesí, od manuálně pracujících se základním…
...
Obrana Podkarpatské Rusi a boj o Czajankova kasárna v Místku v březnu 1939 se staly symbolem, který…
...
Ještě po 2. světové válce tvořili legionáři jádro nově budovaných ozbrojených sil osvobozeného státu. Jedním z nich…
...
Téměř všechny výsadky do okupované vlasti, vysílané londýnským exilovým Ministerstvem národní obrany, měly jako svůj hlavní úkol…
...
Jan Opletal je dnes vnímán především jako pacifistický intelektuál, který obětoval svůj život v nenásilném protestu proti…
...
Studia medicíny překazilo Bedřichu Opletalovi vypuknutí první světové války. Během ní se dostal do československých legií, v…
...
Jedním z československých vojáků, kteří za druhé světové války prošli nejdelším bojovým nasazením, byl tankista Bohuslav Novotný…
...
Legionářští důstojníci byli páteří předválečné československé armády. Nejinak tomu mělo být i v obranné válce proti německé…
...
Parašutista s vysílačkou, který v letech 2. světové války vydržel na okupovaném území působit více než rok…
...
Nadporučík Bohuslav Němec velel prvnímu výsadku, který byl československým zahraničním odbojem vyslán do okupovaných českých zemí z…
...
V létě 1941 ve Skotsku absolvoval první bojový kurz československých parašutistů spolu s rotmistrem Josefem Gabčíkem, od…
...
Mezi první mučedníky České družiny patří Josef Müller, účastník odvážné operace k navázání spojení mezi zahraničním a…
...
V závěru německé okupace držel v Praze v rukou všechny důležité nitky spojující zdecimovaný domácí vojenský odboj,…
...